Trstěnické dožínky jsou největší a nejočekávanější akcí obce, na kterou se různé organizační a vypomáhající skupiny občanů chystají už brzy poté, co roztají sněhy.
Dožínky jsou součástí třídenní akce s názvem “Trstěnické divadelní léto a dožínky”, kdy v průběhu pátku a soboty probíhá několik repríz hry místního divadelního spolku Vojnarka, v neděli se konají Dožínky.
Tento způsob konání akce navazuje na “Staročeské dožínky”, které v letech 1971 a 1972 obnovil místní občan, kronikář a kulturní aktivista Adolf Hurych. Vycházel z místní významné Žroutovy kroniky a hlavně z pamětí vlastního otce, rovněž kronikáře. To, že se v Trstěnici dožínky pořádaly ještě před válkou a před nástupem socialismu, dokazují fotografie ze žní a dožínek hospodáře Kuchty z roku 1930.
Dožínky se konají v neděli a začínají krojovaným průvodem. Občané obce Trstěnice a hosté z okolních a spřátelených obcí se sejdou u obecního úřadu. Poté, co jsou účastníci opentlováni stužkami a jsou rozdány role - vlajkonoši, dívky nesoucí snůpky obilí, věnec a košík s chlebem – se průvod vydá na svou cestu horní částí vsí. Průvod je doprovázen živou dechovou hudbou, která hraje do pochodu, povozy tažené koňmi, které vezou malé děti, historické motorové vozy, historický hasičský vůz a sbor dobrovolných hasičů ve vycházkové uniformě. Průvod pozastaví u pomníku vzniku republiky a následně dochází do přírodního areálu za školou. Nesené obilné snopy jsou rozloženy kolem dřevěného podia u jeviště, krojovaní účastníci se seřadí pod jevištěm. Na podiu probíhá předání dožínkového věnce, k nakrojení chleba se solí, přípitek a promluvení pana starosty a zástupců místních státních i obecních zemědělských podniků shrnujících současný rok z hlediska úrody.
Starostové obce Trstěnice drží tuto tradici, předání slova hospodářům, vždyť dožínky jsou ukončení žní a shrnutí informací o úrodě. Mnohdy se stane, že ještě není vše sklizeno a všechna úroda, jak se říká, “pod střechou”, přesto ale slyšíme, jak se hospodářům daří nebo nedaří. Jen dožínkový věnec nepředává chasa hospodářům, ale panu starostovi, jakožto zástupci všech hospodářů.
Poté začíná dožínková slavnost. Ta začíná předtančením místních žen s dětmi a dětského lidového souboru Třeničáček následovaná poslechem a tancem při cimbálové i dechové muzice. Akce je doprovázena malým jarmarkem, na kterém se prezentují řemeslníci i zemědělci se svými stroji, někdy i zvířaty. Pro děti je zbudován hrad ze slaměných balíků nebo “zrniště”. Návštěvníci se můžou povozit na žebřiňáku taženém koňmi.
Dožínky dnes plní především funkci společné tvorby tradice a mezigeneračního setkávání a utužování mezilidských vztahů. Podoba dožínek je už sice lehce posunutá do dnešní doby, ale základ zůstává stejný: setkat se, veselit se. Nenásilným způsobem tak podněcujeme další generace k celkovému udržování tradic v obci, už třeba jen tím, že spolu s námi se naše děti obléknou do kroje a vydají se do průvodu.