Obsah stránky

Trstěnická stezka

Pravděpodobně dost lidí slyšelo o 'Trstenické stezce'. Tato stezka spojovala naši vlast s Moravou, ale přes Moravu i s Pobaltím, dalekým východem a s bohatým a vzdělaným Orientem. Po celá staletí po ní putovalo nejrůznější zboží, ale zboží i nad jiné vzácnější - vzdělanost. Není proto divu, že poutala a stále poutá k sobě pozornost historiků. Její směr, to jest kudy pronikla k západu do Čech horskou hradbou Českomoravské vysočiny, kde byly její zemské brány a tržiště u nich ležící, to bylo sice již dvakrát rozluštěno, poprvé Hermen. Jirečkem a Aug. Sedláčkem, po druhé J. V. Šimákem a Ant. Tomíčkem, vždy zdánlivě s konečnou platností, ale přec zůstává stále leccos nedořešeno. Chudé prameny a řídké archeologické nálezy pomáhaly badatelům v jejich práci   jen nepatrně a mlhavé pověsti a místní názvy sváděly namnoze i k omylům (Tržek, Cmelík, Trstenice, Řetová atd.). První písemná zmínka o Litomyšli je v Kosmově kronice z r. 981, v níž je východní hranice panství Slavníkova proti Moravě určena hradem Liutomysl, ležícím u pralesa 'Když hrad, tedy také cesta to důležitá, střežená hradem a 'u pralesa'znamená cestu pralesem u jejího východu, tedy zemskou bránu na zemské stezce'. Druhý opěrný bod pro zemskou stezku poskytla nadační listina krále Václava I. z r. 1250, v níž král potvrdil klášteru hradištskému u Olomouce statek se clem na Svitavě.Tedy Svitava byla celní stanicí, tj. zemskou branou u vchodu do pralesa na moravské straně. Tak byl určen směr staré zemské stezky jmény Svitava - Litomyšl. Směr stezky od Svitav k Litomyšli byl veden různě, ale zvítězil směr přes vesnici Chmelík a Trstěnici, neboť se v pramenech mluví o zemské bráně na Trstenici, o clu ze soli na Trstenici. Proto ji také Jireček nazval 'Trstenickou', že šla podél řeky Trstenice. Vše mluvilo pro správnost této koncepce.

Tento názor o zemské stezce přes Litomyšl potrval až do r. 1917 , kdy prof. J. V. Šimák provedl důkaz o dvojí Svitavě. Dávno před založením nynějších Svitav v XIII. stol. existovala Svitava nedaleko Letovic, nynější Svitávka. Zde byl onen statek se clem, potvrzený klášteru v Hradišti u Olomouce králem Václavem I. Od Svitávky vedla pak společná stezka do Čech údolím říčky Křetínky, přítoku to řeky Svitavy, tekoucí z Čech na Moravu a otvírající tak vstup do Čech, k Poličce. Ant. Tomíček se jal hledat ono místo „na Trstenici“, zemskou bránu „na Trstenici“, clo ze soli „na Trstenici“. Zjistil, že nynější Loučná byla až do 17. stol. nazývána pouze „městská“ řeka nebo Litomyšlská, kdežto název Trstenice se vyskytuje v pramenech u vsi Platenice a u Hrušové.Jak se jmenovala řeka od Hrušové k Cerekvici nenašel nikde uvedeno. Z toho Tomíček vyvodil, že zemská brána zvaná „na Trstenici“ byla u Hrušové, případně mezi Hrušovou a Cerekvicí, a tam že bylo i Hrutovské pole. Trstenicí se tedy nazývala řeka od svého vzniku u Cerekvice až k ústí u Sezemic.

Jak se tedy nazývaly oba prameny? Naši předkové je prostě pojmenovali „pravý“ a „levý“. Z listin známe jen jeden, ten pravý, staročesky desný. Druhý levý je ve staročeštině kršný, ale s tímto názvem se nikde nesetkáváme. Až teprve ve 14. stol. se nazývá městskou řekou, řekou města Litomyšle, r. 1635 po prvé Loučnou. Tu si můžeme položit otázku, jak se dostalo jméno Trstenice městské řece, Loučné, i vesnici Třenici nebo Střenici nyní Trstěnici. Podle pernštýnského urbáře z XVI. stol. městská řeka vzniká ze dvou pramínků, od Karle a od Kaliště, teče od Třenice k Litomyšli, Nedošínem, Tržkem, pod Cerekvicí, mimo ves Hrušovou. Desná z hor lubenských teče Horním a Dolním Újezdem, Osíkem (tu sluje Desnice) a teče mimo Tržek z levé strany a vychází do druhé vody, která teče od Litomyšle. Tedy zapojením Desné do Loučné u Tržku posunul se vznik řeky Trstenice od Cerekvice až do obce Třenice, neboť skutečnost o pramenech Loučné je ta: vzniká ze dvou malých pramenů od Květné a od Ostrého Kamene, ty se stékají v Chmelíku, ale vody dávají málo, jen při jarním tání a dešťových přívalech. Teprve v Trstěnici proudí stálá voda z mnoha studní do řečiště a vzniká tu řeka. Pramen od Kaliště se vlévá do Loučné až v Čisté. Pak je osvětlen i název vesnice Trstenice, ležící na pramenech řeky téhož jména.

Vraťme se ještě k „Trstenické stezce“. V nadační listině z doby kolem r. 1200, datované k roku 1167, je darován klášteru litomyšlskému ke kolonizaci les od preseky k řece Svitavě. Za velké kolonizace vznikly osady Litrbachy, Trstenice, Chmelík, Květná, Janov, Mikuleč).  Můžeme tedy vésti preseku podél řeky Trstenice. Nejkratší cestu měl na mysli onen kníže Slavníkovec, který ji dal zbudovat. Trstenická stezka byla pokládána za pravěkou obchodní stezku Moravskou. Ta vedla podél řeky Desné Poličskem a Litomyšlskem ještě neobydleným, Stezka Trstenická Litomyšlskem slovanským.

Tak píše ředitel školy v.v. Bohuslav Paďour v r. 1958 ve Vlastivědném sborníku