Zvyky a obyčeje

   Trstěnice, tato nesoucí do roku 1893 název Střenice, byla obklopena obcemi lidu německého. Žila si svými vlastními zvyky a obyčeji, protože styk s českými obcemi byl omezený, neboť se chodilo převážně pěšky a to do Litomyšle, Svitav a Poličky po cestách zvaných "Voštice". Chodívalo se na trhy, jarmarky, o nedělích a svátcích na pouti a na procesí třeba i do České Třebové. Mluvilo se ryze střenickou mluvou: " ..pudem pešky po pešině do mesta.., posaď se na lajc... , když sem šel do Kadle pro rábě..., pudem skupovat to seno... " . Do města trvala cesta dvě hodiny pěšky, sedláci jezdívali koňmo s povozy nebo kočáry v parádních postrojích. Častými jejich stavuňky byly formanské hospody při návratu domů. Děti v létě ve středu a v pátek byly voděny panem učitelem do kostela. Vyučování začínalo a končilo "Otčenášem". Na "Křížové dny" počátkem května a na sv. Marka, chodila procesí (průvody svátečně oblečené) a zpívaly se litanie. V čele průvodu kráčel pan farář, ministranti, obecní radní, mládenci i družičky v bílém, též místní hasiči a veškeré občanstvo za zpěvu a hudby. Jiná procesí se konala na "Mariánské svátky"   do České Třebové "Na Hory", do Končin, na Chlumeček u Luže, ale i do Vambeřic v Kladsku, do Maria Zell ve Štýrsku. Vše za doprovodu předříkávačů a kostelních zpěváků.


   Svatby bývaly dříve dle matričních zápisů v neděli . Všechny svatby konaly se v kostele a byly spojeny s ohláškami. V den prvních ohlášek šel ženich s nevěstou jednat mládence, družičky a družbu. V neděli před svatbou se říkalo, že se sváděli mládenci. Mládenci se pozvali k nevěstě, tam byla malá hostina a každý mládenec se dozvěděl,  kterou bude mít družičku a které hosty bude muset sezvat. Tam dostal od nevěsty růži za klobouk. Růži na kabát dostal mládenec od družice ( z rozmarýnu) a ženich od nevěsty. Nevěsta koupila ženichovi košili a ženich nevěstě střevíce a modlitby. Mládenec se odvděčil družici marcipánem. V den svatby se musel  mládenec brzo vypraviti, aby všechny hosty uvedl buď k ženichovi neb k nevěstě. Nejdřív však zašel k nevěstě pro kořalku "míchanou", kde mu naplnili prázdnou láhev "budické" , dostal též "štamprle"  a každého koho potkal, tomu nalil. Když kořalka náhodou došla, musel zásoby doplnit v nejbližší hospodě. První jeho cesta vedla ale pro družičku, o kterou musel požádati asi takto:"  Pan ženich a panna nevěsta Vás pozdravují, abyste se za ně nestyděli a je do chrámu "Páně"   k obřadu svatého manželství doprovodili a Vaši dcerušku za družičku mi svěřili" . Družička v den svatby musela si také přivstat, aby byla připravena až mládenec příjde. Nejdéle trval jí její účes, který musely zařídit sousedky odbornice. Družičku mládenec zavedl nejdříve k nevěstě a pak uváděl další hosty. Hlavní předsvatební obřad udál se pak u rodičů nevěsty  před odchodem k oltáři, kdy prostřednictvím družby dáno ženichovi a nevěstě požehnání (pokleknutím před rodiče po předchozím poděkování za jejich výchovu, bylo jim požehnáno) . Hlavní svatební obřad udál se v kostele. Když mladí manželé domů z obřadu se vraceli, zvony vyzváněly, hudba hrála a z hmoždířů bylo stříleno. Před hospodou se průvod zastavil, hudba do tance zahrála, ženich nevěstu, mládenec družičku do tance vzali. To byl tzv. "nevěstin tanec" . Druhý den po svatbě se opět všichni sešli a svatba pokračovala. Svatby byly konány pěšky a později v kočárech.

   Střílení z hmoždířů bylo zvykem provozovat o "Božím Těle" . Hmoždíř vážil asi 10 až 15 kg s otvorem 4-5 cm pro zapálení pánvičky s loveckým prachem. Hmoždíře se obyčejně stavěly u silnice  za hřbitovem. Rozpálené železo vznítilo střelný prach a vyšla rána. Obecní policajt Kvapil byl jednou pověřen střílením z hmoždířů a přišel při tom o ruku.

   O šmerkůstě, asi do roku 1895, nechodila mládež mrskat o velikonocích tak jako nyní, ale chodilo se po šmerkůstě. Rodiče dali dětem košík a děti šly k příbuzným či známým, aby něco dobrého dostaly. V neděli velkonoční zanáší milenec děvčeti,které již za ženu pojíti chce, flašku drahou s kořalkou co možná nejlepší, již "budická" říkají, a obdrží navzájem od děvčete tomla, druh pečiva z mouky a hedbávný šátek na krk. Po takových druhá chasa pase, aby jim i flašku neb pak tomla vzala. 

   Stravování - vstávalo se ve čtyři hodiny ráno. Když byl dobytek nakrmen, usedlo se ke stolu. O snídani byl stůl prostřen režným plátnem. Na stůl se vysypal hrnec vařených brambor. Do středu stolu se postavila drátovaná mísa zelovky, sladká anička, praženka, kyselka a podobné polévky. Po společné motlitbě jedlo se železnou lžicí z jedné mísy. V poledne a večer taktéž. Ke svačině býval sýr, tvaroh, máslo a brambory a také špek . Za tmy večer chodívalo se z pole. Po večeři přišla na stůl často láhev "čisté"  pálenky. Hospodář vzal harmoniku a chasa zpívala a tančila dlouho do noci a ráno byli všichni na nohou.

   Trhy se konaly každou sobotu v Litomyšli. Ze všech vesnic se sjížděli rolníci na náměstí , kde stálo plno for naložených produkty, které zemědělci a řemeslníci na vesnici vyprodukovali. Židé nakupovali všechno, co se přivezlo a potom samozřejmě měli svůj kšeft, kde zboží prodávali. Domů se formani vraceli dlouho k večeru po stavuňku v hospodě. Bylo přece o čem vyprávět.

   Pouť ve Střenici konána byla vždy druhou neděli v květnu. Do vsi přijely krámky s cukrovím a perníkovými srdci. I o kolotoč, houpačky a střelnici bylo postaráno. Děti se radovaly, protože to nadešla jejich chvíle, kdy dospělí utratili těch grejcarů trochu víc. Dospělí a mládež tančili při muzice, kde vyhrávala místní kapela.

   Posvícení ve Střenici připadalo na třetí neděli měsíce října. Pekly se koláčky , tak jako o pouti, ale byla i pečená husa a k večeru opět vyhrávala v hospodě místní posvícenská muzika za bujarého veselí, bez které se takováto událost nemohla obejít . Na zábavu chodívala celá vesnice, mladí, staří, chudší i bohatší, protože jedině tak se mohli pobavit.

   Svátky vánoční ve Střenici probíhaly podobně jako jinde. Na štědrý den, ten kdo se postil, uviděl zlaté prasátko. Hospodyně pekla vánočky, pryskyřicí voněl vánoční stromek a pod ním i na něm plno drobných sladkostí většinou doma napečených. K večeři bývala obvykle naložená ryba " zavináč - slaneček" . Svíčky na vánočním stromku hořely a zpívaly se vánoční koledy a i jiné písně. Na "Štěpána", druhý svátek vánoční, chodívaly děti po příbuzných na koledy.

   Na Tři krále chodívali koledníci  po koledě rovněž dům od domu. Bývalo více sněhu než je nyní, a tak koledníci vypadali jako sněhuláci. Nad vchody domů byla napsána po jejich odchodu jména tří mudrců z východu:K-M-B (Kašpar, Melichar, Baltazar). V současnosti je to záležitost charitativních akcí.

   Leden a únor, toť měsíc společenských bálů, které pořádaly různé spolky a muzika hrála až do samého rána. Poslední bál byl " maškarní" . S ním spojeno bývalo i bujaré masopustní veselí, provázené obecní kapelou a maškarním průvodem od chalupy k chalupě. Alespoň někdy zapomněli na starosti a bídu, která mnohdy na vesnici v leckteré chalupě bývala.

   Šraňk , to byla zábava a hlavně spousty legrace pro okolostojící obecenstvo, které čekalo mnohdy desítky minut spíš i hodiny s napětím, kdy to začne a hlavně co se bude dít. Šlo o přivítání novomanželů, kteří přijeli z obřadu a od fotografa, aby v rodné vesničce hodovali se svými příbuznými až do ranních hodin. Samozřejmě, že kamarádi ze zaměstnání (většinou všichni pracovali v místním JZD) si tyto akce opláceli navzájem. Mnohdy to odnesly sousedovy kozy v chlívku, že byly nabarveny jako zebry. O podobné akce při šraňku nebyla nouze. A zde je několik  záběrů z pár šraňků z let 70tých. Jsem velice potěšen,že konečně mohu ukázat záběry z 3tího tisíciletí, což svědčí o tom, že naše děti, se potatili a pomamili. 

Autorem je Áda Hurych čp. 99 a částečně ing. Stráník Josef čp. 239

 

PF 2024

Kontakty

Adresa:

Obecní úřad Trstěnice
Trstěnice 238
Trstěnice U Litomyšle
569 57

 

Kontakt:

 
starosta: Bc. Kmošek Roman  
telefon: 461 634 171
mobil: 736 629 801
e-mail: obec (zavináč)trstenice.cz
IČO: 00277509
č. účtu: 1283359359/0800
             ČS Svitavy
dat. schránka: h8tbn5g

Úřední hodiny:

 
pondělí: 7:00 - 17:00  
úterý:  7:00 - 15:00         
středa:    7:00 - 15:00  
čtvrtek: 7:00 - 15:00
pátek:    7:00 - 15:00
 

Důležitá čísla

Vodovod - porucha

461 357 111 - aktuální číslo

čez - 800 850 860

plyn - 1239

Nově na stránkách

webové stránky dětské skupiny MRAVENIŠTĚ. 

 

Fotografie z uspořádaných akcí budou postupně přesunuty na veřejné album.

Plánované akce 2024

10.2.2024 - MASOPUST

  2.3.2024 - Dětský karneval

  2.3.2024 - Maškarní ples

17.3.2024- Vynášení Morany

6.4.2024 - Beseda s důchodci

19-22.4. 2024 - svoz NEBEZPEČNÉHO a VELKOOBJEMOVÉHO odpadu

28.4.2024 Oslava jara - Mikšíkův statek

30.4.2024 - pálení čarodejnic

  4.5.2024 - Májová Křídlovka - Čistá,

  5.5.2024 - Vítání občánků

11.5.2024 - okresková hasičská soutěž

15.5.2024 - Oslava dne matek, ZŠ a MŠ Trstěnice 

24-25.5.2024 -okresní kolo hry PLAMEN

  1.6.2024 - Dětský den

  6.7.2024 - Setkání řemesel - Mikšíkův statek

22.6.2024 - Memorilál Josefa Doležala

3. 8.2024 - Fotbalové utkání 

23-24. 8. 2024 Divadelní léto

25.8. 2024  Dožínky

6.10.2024 - Švestková neděle - MIkšíkův statek

4-7.10.2024 svoz NEBEZPEČNÉHO odpadu

prosinec - Rozsvícení vánočního stromku

prosinec 2024 - Adventní koncert v kostele 

Vyhledávač firem

FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI
 

Obec Trstěnice je zapojena:

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/o-kudy-z-nudy/bannery-a-loga Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/o-kudy-z-nudy/bannery-a-loga

 

Obecní úřad Trstěnice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

mapový portál