Úvod p. Drymla č.p. 174

 

   Poněvadž obecní kronika není od r. 1939 vedena, popíšu v krátkosti stav k 1. lednu 1958, od kdy budou události v kronice opět řádně zapisovány.
   Podle pokynů v oběžníku Ministerstva informací a osvěty z 30.11.1950 č. 86, zapisuji své jméno a stručný životopis.
     Životopis kronikáře Jos. Drymla, nar. 1891 v Trstěnici, syna chalupníka Matěje Drymla z čís. 189. Po 5 leté docházce do obecné školy v Trstěnici a 4 leté do školy měšťanské v Litomyšli, odešel jsem jako učeň do koloniálního velkoobchodu v Praze. Po vyučení pracoval jsem jako obchodní příručí ve Vídni až do roku 1913, kdy jsem musel nastoupit vojenskou službu v rakousko-uherské armádě. Jako její příslušník prodělal jsem I. světovou válku, nejprve na frontě ruské. Tam jsem utrpěl zranění průstřelem břicha. Po uzdravení jsem byl poslán na frontu italskou, kde jsem byl v r. 1917 vlastním přičiněním zajat.
     V italském zajetí jsem vstoupil do čsl. legie, s kterou jsem se v lednu 1919 vrátil do osamostatněné republiky. V září téhož roku nastoupil jsem službu jako kancelářský úředník u Ministerstva sociální péče a na konec trvale přidělen Úřadu pro válečné poškozence v Bratislavě, nynější úřad důchodového zabezpečení.
V březnu 1939 jsem musel, jako občan české národnosti opustit Slovensko a nastoupil jsem u téhož úřadu a v téže funkci v Brně.
     Tam jsem byl pro protinacistickou propagandu německým Gestapem zatčen, a v r. 1940 německým "Lidovým soudem v Berlíně odsouzen pro velezradu na 4 roky káznice.
      Po odpykání trestu v německých koncentračních táborech nastoupil jsem v r. 1944 jako dělník v továrně na hasící zařízení ve Vys. Mýtě.
     Po skončení II. světové války jsem znova nastoupil službu u svého dřívějšího úřadu v Brně, a v roku 1950 jsem byl v důsledku onemocnění vzniklého ve vězení pensionován a jako důchodce jsem se vrátil do své rodné obce Trstěnice.
     Zde jsem až do roku 1957 působil jako externí vedoucí účetní v Jednatelství státní spořitelny v Litomyšli.
Jsem členem těchto organizací: Svazu protifašistických bojovníků, přátel žehu, čsl. červeného kříže, umělecké lidové tvorby. Vedením kroniky jsem byl pověřen dekretem ONV v Litomyšli z 26.2.1958 č. 14/58.

Některé údaje
o stavu obce k 1. lednu 1958,
kdy se tato kronika zakládá.  

     Vznik obce a její konečné pojmenování je popsáno v kronice Jos. Žrouta z č. 41 pod názvem "Historie a paměti obce Třenice". 
     V místech nynějšího hospodářského stavení č. 103 (u Benešů) odehrála se v minulém století rodiná tragedie, která spisovateli Al. Jiráskovi byla podnětem k románu "Vojnarka".
     Kostel, založený v 15. století, původně postavený ve slohu románském, byl později doplněn presbitáriem ve slohu gotickém. Kostelní věž (zvonice) je postavena několik metrů opodál kostelní budovy. Její spodní část je kamená, prostory pro zvony a střecha jsou dřevěné. Její šindelová střecha byla obnovena v r. 1901.
     Trstenická stezka, hlavní dopravní spoj ve 13. a 14. století měla probíhat směrem údolí potoka Trstenice, a vedla prý až z dalekého Orientu do Prahy. Podrobnější údaje jsou zapsány v kronice, uvedené v prvním odstavci této stránky (statě).

Následuje seznam popisných čísel a majitelů i s přezdívkami. Bude-li čas a chuť, opíšu to jak to tam stojí a běží. Přezdívky stojí za to.

Počet hospodářských stavení (usedlostí)
  nad 20 ha půdy 41
  od 10 ha - 15 ha 18
  do 10 ha 87
Počet ostatních obydlených stavení (budov)      61
  Celkem obydlených stavení 207
Počet opuštěných stavení  
  v důsledku vystěhování do pohraničí 16
  v důsledku konfiskace (Vejda č. 56)  
  Celkem očíslovaných stavení 224

 

  r. 1937 r.1958
Počet obyvatel včetně dětí 1.135 703

 

Výměra půdy: Orná půda 1210 ha
  Lesy 929 ha
  Louky 32 ha
  Zahrady 38 ha
  Pastviny a příhrady 74 ha

 

Hospodářské zvířectvo Koně r. 1937 92 ks.
  Hovězí dobytek r. 1937 646 ks.
  Vepřový dobytek r. 1937 712 ks.
  Kozy a ovce r. 1937 179 ks.

     Po skončení II. světové války a po osvobození Čsl. republiky bylo ustanoveno v obci Jednotné Zemědělské Družstvo (dále jen JZD). Prvním jeho předsedou byl Jaroslav Minář z č. 10. Obecní záležitosti spravuje Místní Národní Výbor (dále jen MNV) a to jak po stránce politické a správní, tak i po stránce hospodářské a kulturní. Předsedou MNV je Jos. Doležal , malozemědělec z č. 189. Tajemníkem MNV je Bohusl. Prokůpek, býv. pošt. úředník z č. 10. Nynější MNV byl  ustavený v r. 1956 a jeho funkcionáři (členové různých komisí) byli zvoleni ve volbách s jednotnou kandidátkou "Národní fronty" . Jedinou politickou organisací v obci je Místní skup. komunistické strany Československa (KSČ). Kulturní činnost je vedena "Osvětovou besedou" (OB) a s ní spolupracují místní orgány těchto organisací :

  Svaz čsl. mládeže -(ČSM)
  Svaz požární ochrany
  Svaz čsl. Červeného kříže
  Svaz přátel žehu (býv. spolek"Kremalovium")

     Svaz protifašistických bojovníků (SPB). Tento svaz sdružuje bývalé legionáře z I. svět. války, politické vězně a partyzány z II. svět. války, a všechny příslušníky odboje proti fašismu. Aby osobní zásluhy rodáků trstenických, kteří se o naše osamostatnění politické a o poražení nacismu zasloužili nebyly příštími generacemi zapomenuty-uvedu jejich jména.

Odboj v I. svět. válce - za odtržení od Rakousko-uherské monarchie a za utvoření samostatné Československé republiky bojovali v zahraničních čs. legiích tito rodáci:

  Kmošek Josef školník ruská legie
  Žrout Frant. č.36     "         "
  Kuře Jan č.135     "         "
  Kuře Karel č.70     "         "
  Šlégl Adolf č.87     "         "
  Šlégl Antonín č.87 francouzská legie
  Vildr Jan č.45 ruská legie
  Jandera J. č.162     "         "
  Láznický Jan č.44 italská legie
  Minář Jan č.93     "         "
  Dryml Josef č.189     "         "
  Beneš Frant. č.21 ruská legie
  Beneš Frant. č.123     "         "
  Zavoral Josef č.145     "         "
  Kuchta Jos. č.145     "         "

Odboj v I. svět. válce - za protinacistickou činnost nebo sabotáž v době II. světové války v "Protektorátu Čechy a Morava" byli vězněni:

  Kmošek Jaroslav č.27 zemřel ve vězení
  Klusoň Jan č.139 t.č. žije
  Beneš Frant. č.24 t.č. žije
  Doležal Jos. č.74 t.č. žije
  Voříšek Jos. č.84 t.č. žije
  Dryml Jos. č.189 t.č. žije v č. 174 (kronikář)

     Zdravotnická a léčebná péče byla od r. 1899 až do r. 1945 (konec II. svět. války) obstarávána obvodním lékařem Dr. Novotným Václ., který si v r. 1906 postavil  skromnou vilku pro ordinaci, lékárnu a rod. byt. Jako nadšený vlastenec byl vedoucím činovníkem kulturním. Založil v obci ochotnické divadlo, jednotu Sokol a t. d. a byl iniciátorem všech kulturních podniků za éry rakouské i za čsl. republiky. Zemřel v r. 1945 v den příchodu Rudé armády do obce. Dům prodali dědici čs. státu a budou v něm provedeny přístavby a úpravy pro "Zdravotní středisko". Vedoucím lékařem střediska je t.č. Dr. Jiří Mikulecký. Do jeho obvodu patří jako před tím obce Trstenice, Čistá, Chmelík a Karle.
    V obci je "Osmiletá střední škola", umístěná ve dvou budovách. Žáci 1-4 tř. jsou umístěny ve "Staré škole",(býv. pekárna a obchod J. Šejbla) v č. 172, vystavěné v r. 1866. Další třídy jsou v novější budově s věží a hodinami postavené v r. 1885. Mateřská škola zřízená v r. 1953 je umístěna v býv. hostinci "Prostřední"  v č. 29. Ředitelem škol je od  r. 1950   Bedřich Kuba, který tu nastoupil už v r. 1937 jako učitel, a o vnitřní vybavení školy se velmi zasloužil.
     Divadelní představení se konají v sále kina, a jsou většinou "ochotnická". Občas tu konají představení i "Vesnické divadlo z Prahy" nebo cizí soubory ochotnické. Státní kino je nyní umístěno v bývalém hostinci "  Dolní" č. 180. Založeno bylo v roce 1948, v r. 1957 bylo vybaveno novými promítacími stroji a sál akusticky upraven pro přibližně 300 míst. Vedoucí Jan Kmošek se s úspěchem stará o jeho další vybavení technické a jeho prosperitu a úroveň.
     Poštovní úřad je provisorně umístěn v budově MNV. Má telefonní hovornu, a obstarává též agendu Státní spořitelny v Litomyšli. Vedoucí je Marta Novotná z Čisté a doručovatelem Milada Kopecká (Kyralova) z č. 72.
    Prvním peněžním ústavem v obci-založeným v r. 1898 rolníkem Jos. Žroutem č. 41 byla "Raifeisenova záložna" - spolek s neomezeným ručením. Po vzniku Československé republiky byla v r. 1919 přejmenována na "Kampeličku", a vedením pověřen syn zakladatele Josef Žrout, který dále úřadoval ve vlastním bytě v č. 41 až do roku 1951, kdy se ústav přestěhoval do vlastní budovy v č. 211., postavené Helenou Podmelovou (Vildrovou) jako rodiný domek. V r. 1953 byl peněžní ústav, dosud družstevní převeden do majetku čs. státu a stal se "Jednatelstvím státní spořitelny"  v Litomyšli. Agendu převzal Jos. Dryml, důchodce z č. 174 a vedl ji do r. 1957, kdy její část převzal poštovní úřad.
    Záležitosti spadající do oboru bezpečnosti jsou obstarávány "Okrskem veřejné bezpečnosti". Úřadovna je umístěna v budově býv. "Kampeličky" č. 211, kde má její okresní zmocněnec Jan Jireček i svůj rodinný byt.
    V obci jsou 2 prodejny potravin a smíšeného zboží. První byla převzata od  býv. obchodníka Stanisl. Kolbaby č. 191, druhá od Jarosl. Pakosty č. 207. Dále je tu prodejna masa, převzatá od bývalého řezníka Jos. Kuře č. 70. Hostinské místnosti jsou v obci též 2. První z býv. hostince "Dolní" č. 180, druhá z býv. hostince "U Zachrů" č. 70. Provoz všech těchto prodejen má nákupní a spotřební družstvo "Jednota".
    Mlýn, založený ve 14. století kapitulou v Litomyšli, koupil v r. 1548 Vávra Mlynář. V roku 1884 jej koupil Jan Sajdl, v r. 1912 převzal syn Josef, který mlýn přestavěl, zavedl naftový pohon jako doplněk vodního a zřídil při mlýně pilu na řezání dříví. Od r. 1940 má mlýn již pohon elektrický. V r. 1948 koupil mlýn (od vdovy po Sajdlovi) Miroslav Kuba z Roudné a doplnil jej moderními stroji. Od r. 1950 je v provozu nár. podniku "Mlýny" n.p. v Praze. Mlýnské výrobky jsou prvotřídní jakosti zásluhou vedoucího Mir. Kuby, býv. majitele mlýna. Provoz pily byl (po převzetí nár. podnikem) v r. 1950 úplně zastaven.
    Osobní veřejná doprava je obstarávána  autobusy ČSAD. Projíždí obcí 3x denně směrem ke Svitavám a 4x denně směrem do Litomyšle. Silnice vedoucí podél potoka není dlážděná, ani řádně udržovaná, a proto jízda autobusy je utrpením nejen pro cestující, ale i pro chodce, kteří jsou za počasí suchého obtěžováni mraky prachu a za deštivého blátem daleko stříkajícím. Připravuje se však rekonstrukce silnice a její vyasfaltování. S prováděním těchto prací bylo již započato v úseku Litomyšl - Čistá, v příštím roce má být proveden úsek Čistá - Trstenice. Silnice vedoucí od mostu na horním konci obce do Karle-a druhá od tohoto mostu ke kostelu a dále do Újezda - udržované nejsou a v zimě jsou pro dopravu těžkých nákladů nepoužitelné. V obci k 1.1.1958 jsou čtyři osobní auta.

Ceny

  Druh

od

-

do

Potraviny Maso hovězí 18,- - 27,-
  Maso vepřové 20,- - 30,-
  Sádlo syrové 28,-    
Zboží průmyslové Boty prac. s gum. podr. 45,- - 70,-
  Polobotky pánské 140,-   250,-
            "                   na míru 300,- - 400,-
  Obleky pánské konfekční 400,- - 1.200,-
  Rádia 500,- - 2.800,-
  Televizory 4.000,-    

Mzdy

Průměrná čistá mzda nekvalifikovaného dělníka 700,-   - 900,- Kč/měs.
Průměrná čistá mzda kvalifikovaného dělníka 1.200,-  - 2.000,- Kč/měs.
Prům. čistá mzda zemědělce ve zdejším JZD dle  prac. jednotek 500,-  - 800,- Kč/měs.

     Tímto stručným popisem stavu obce ke dni 1.1.1958.-končím úvod k této kronice a budu pokračovat vylíčením událostí a změn během roku 1958.

To píše Josef Dryml čp. 174

 

Kontakty

Adresa:

Obecní úřad Trstěnice
Trstěnice 238
Trstěnice U Litomyšle
569 57

 

Kontakt:

 
starosta: Bc. Kmošek Roman  
telefon: 461 634 171
mobil: 736 629 801
e-mail: obec@trstenice.cz
IČO: 00277509
č. účtu: 1283359359/0800
             ČS Svitavy
dat. schránka: h8tbn5g

Úřední hodiny:

 
pondělí: 7:00 - 17:00  
úterý:  7:00 - 15:00         
středa:    7:00 - 15:00  
čtvrtek: 7:00 - 15:00
pátek:    7:00 - 15:00
 

Vyhledávač firem

FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI
 

Nově na stránkách

4.2.2016 Videospot ZŠ a MŠ Trstěnice

6.2.2016 Fotky z Divadelního představení O Bedřišce a Kajetánovi

21.2.2016 Doplněna fotogalerie 2016

Plánované akce

24. 6. Country večer

1.7. Svobodní vs. ženatí

 15.7. Den s hasiči + zábava HABAL
 
5.8. zábava ROTOPED
 
18-19.8. Divadelní léto
 
20.8. Trstěnické Dožínky

Protipovodňový plán obce

klikni zde

Obec Trstěnice je zapojena:

 

Obecní úřad Trstěnice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

mapový portál