Rok 1959

 

Ústřední výbor KSČ na svém zasedání 23 - 24. září 1959 připravil pro Národní schromáždění zákon o změně územní organizace státu. Podle něho by naše obec přináležela k okresu Svitavy místo okr. Litomyšl.
    Dříve, než uvedu některé změny a události, které nastaly v důsledku usnesení ÚV KSČ o zvýšení cen zemědělských produktů, zmíním se o náladě, která specielně v naši obci panovala počátkem roku 1959.
    Život v obci vstoupil   totiž do nové éry, do éry zkoletivizovaného hospodářství i života, neboť už všichni zemědělci (včetně Jana Sotony 98) se staly členy JZD. Členové družstva měli přidělené záhumenky a hospodařili nanich jeko na majetku soukromém. Několika zemědělcům (býv. pachtýřům) byla docela ponechána nepatrná výměra půdy k obhospodařování soukromému.
    Na den 23.6.1959 byla svolána veřejná schůze MNV, na které se měli občané - a hlavně družstevníci seznámit s usnesením ÚV KSČ z 5./6. 59 o zavedení nových výkupních jednotných výkupních cen v zemědělství. Schúze se však pro neúčast nemohla konat a teprve schůze znovu svolaná na 26.6. 1959 mohla svůj účel splnit. Uvedu jen část proneseného výkladu, pokud se týkal nových jednotných výkupních cen.
    Z ceny kontingentní   za dodávky povinné a z ceny za dodávky na volno utvořena byla cena průměrná. Tato průměrná cena byla zvýšena u výroby živočišné o 15%  a u výroby rostlinné o 12,7% - a to pro všechny dodávky, ať již od JZD nebo od záhumenkářů, nebo i od těch občanů, jímž byla vyjímečně ponechána nepatrná výměra půdy nebo zahrady k obhospodařování soukromému.

    Pro porovnání uvedu některé ceny dříve a nyní.

Plodina Cena nová jednotná Zvýšení o %
Žito 140,- 54
Pšenice 135,- 35
Ječmen sladový 155,- 68
Chmel 3.600,- 45
Cukrovka 19,- 46
Brambory 39,- -
Maso hovězí 9,- 32
Maso vepřové 11,- -

    Avšak ani atk značné zvýšení výkupních cen nedovedlo všechny zemědělce přesvědčit, že hospodaření družstevní bude pro ně výhodnější. Nedůvěra a obavy nadále působily mezi novými členy JZD.
    Jednou z příčin těchto obav byly dosavadní špatné výsledky hospodaření v JZD za jeho více než 10ti leté existence - a to přes všechny výhody poskytované mu poměrně nízkými povinnými dodávkami státu a jiným upřednostňováním ze strany státu (půjčky na investice a t.d.).
    Když se pak během roku 1956 (po několika prohlášeních čl. vlády) mohli někteří členové JZD v sousedních obcích docela svobodně rozhodnout pro vystoupení z družstva a návrat k soukromému hospodaření - utvrdilo to všechny naše zemědělce v naději, že budou moci svoje hospodářství (ať malá, či větší) - udržovat na vždy. Brali do úvahu převratné změny v Polsku a Maďarsku, pokud se týkaly návratu k soukromému hospodaření, a plánovali drobné úpravy svých hospodářství a chtěli je opatřit mechanisačními prostředky, aby si práci usnadnili. Zvláště takoví zemědělci, kterým nechyběli domácí pracovní síly, měli v pořádku hosp. zařízení, stroje a dobytek v dobrém stavu - takoví hospodařili s dobrým výsledkem, a není divu, že tento stav nechtěli vyměnit za jiný, o němž se psalo nebo mluvilo jako o stavu ideálním, ale ve skutečných a mnohých případech se ji to jevilo jako stav v poddanství a nesvobodě. Tato část zemědělců se docela odvážila stavět další prostory hospodářské, příp. i našli finanční prostředky ( i když s pomocí příbuzných a pod.) na zakoupení další orné půdy - lesa - chalupy od takových, kteří přestali hospodařit pro stáří a odstěhovali se k svým dětem do města (příklady budování a dalšího investování do soukr. hospodářství: Doležal 189, Vedral 119,  Stráník 42, Hubinka 25, Beneš 24, Vejrych 39 - a další). Takoví, kteří měli znalosti řemeslnické, jako tesaři, zedníci a pod.mohli si - i když s vypětím všech sil a času - postavit nové byty pro sebe a své děti ( Vajrauch 223, Kmošek 27, Kuře - Jeřábek 73).
    Docela záviděnihodné postavení měli v obci zemědělci menší, označovaní jako "kovozemědělci". Byli to takoví, kteří byli zaměstnáni mimo obec v průmyslu a stavebnictví. Měli stálý příjem dělníka a při tom vlastnili malé hospodářství, které udržovaly jejich manželky, příp. za pomocí dětí (příkl. Kmošek 27, Dryml 18, Kmošek 8, Mandlík 113, Bodlák 146). Tam bylo možno mluvit o poměrném blahobytu oproti velkým zemědělcům nad 20 ha, kterým se mezi lidmi říkalo "odřenci", kdežto na stránkách tisku byli označováni jako "Kulaci" , a byl jim předhazován jejich blahobyt bývalý. Není proto divu, že většina těchto "kovozemědělců" - a zemědělců středních a malých se těžko smiřovala s novou situací, protože peníze, věnované a investované na udržení prosperity svých hospodářství, byly získány jen na úkor jejich životní úrovně a nyní je velmi mrzelo, že peníze raděj neutratili pro své blaho osobní a blaho svých dětí. Těžce nesli, že pojednou neviděli žádného rozdílu mezi těmi, kteří vstoupili do družstva jen s nepatrnou výměrou půdy nebo s hospodářstvím zanedbaným po všech stránkách - a mezi takovými, kteří do družstva vložili 15 - 25 ha půdy dobré s dalšími mnohatisícovými  hodnotami v dobytku a inventáři, což mohlo být nastřádáno jen několika generacemi.
    Nyni každý bez rozdílu mohl počítat pouze s tím příjmem  , které získá za vykonané prac jednotky, za něž se odměna určovala podle celkovéhovýnosu družstva. Proto se každý snažil obsadit funkce nebo práci lépe honorovanou. Rozdělení takových funkcí a prací bylo také jednou z choulostivých záležitostí představenstva družstva. Mnoho členů, zvl. žen, neumělo se snášet při společné práci, mnozí uplatňovali přidělení výhodnější, snadnější a lehčí práce pro svou menší zdatnost tělesnou, vadné zdraví nebo pro své stáří. Není možno, ani účelno vypisovat do podrobností všechny těžkosti, které tu u mnohých rodin povstaly a způsobovaly - i když né přímo strach o existenci, tedy rozhodně nespokojenost a smutný pohled do budoucnosti. Pozděli uvidíme, že to byl stav přechodný, a strach neodůvodněný.
    Stavba prvního družstevního kravína se chýlila ku konci. Je postaven "za humny"   , poblíže hospodářství Jana Žrouta č. 54. Má se v něm umístit asi 100 krav, a pro tento stav příslušná krmiva. Dosavadní družstevníci měli svůj dobytek doma , od družstva dostávali jen krmiva jim chybějící a vykrmený odváděli na účet družstva. Nyní museli všichni členové svůj dobytek  i spříslušnými krmnými dávkami odevzdat ke společnému ustájení do nového kravína, nebo do provizorně upravených chlévů býv. větších zemědělců. A tak nastalo v obci dosud nevídané opravdu "stěhování dobytčího národa". Dosavadním majitelům a ošetřovatelům zvl. koňů a krav to přišlo, jakoby jich byli na vždy ztratili. Mnoho slz (zvláště těch ženských) bylo prolito, když jejich kravičky, většinou na blahobyt zvyklé, opouštěly i s telátky své domovy. Některé jen násilím se daly přinutit, aby v kravíně příjmuly tak nepatrný prostor mezi cizími soukmenovci. Po cestách vedoucích z údolí na kopce (nebo opačně) - po cestách dosud místy ledem pokrytých, místy blátivých - putovaly celé kolony těchto němých tvorů. Do nového nedobrovolného sídla je provázelo hulákání jejich cizích průvodců, ozbrojených klacky, řetězy a provazy. Dalo by se o tomto stěhování napsat mnoho episod. Někdy však situace byla kritická a nebezpečí pro průvodce i pro dobytče, když např. rozdivočelý býk se vrhnul na průvodce, utekl mu a zkrvavený skončil v řečišti.
    Lépe to dopadlo se vzdorovitou "stračkou" pí M. Voříškové z č. 84. Ta potloukla několik průvodců a každého, kdo se k ní jen přiblížil.Na konec musela být povolána její majitelka a ošetřovatelka a tato, jakmile ji zavolala obvyklým jménem, klidně ji do nového domova mohla bez odporu dovést. Dala se s ní také fotografovat a obrázek ukazovala známým s příslušnou dávkou pláče nad nejistou budoucností své "stračky".
    Jarní práce nebyly provedeny kvalitně a ani "agrotechnická lhůta" nebyla přesně dodržena. Žňové práce začaly za počasí příznivého, ale skončily sice za nepříznivého - ale přece bez obvzláštních obtíží nebo nehod.
    Na veřejném zasedání MNV - jehož předsednictví po Oldř. Kmoškovi převzal Jos. Mariel z č. 48 a funkci tajemníka po Oldř. Čáslavkovi - Boh. Prokůpek - podal referát o provedení žňových prací agronom Jan Flídr č. 169. Z jeho podrobného referátu uvádím jen některé údaje, o kterých předpokládám, že by v příštích časech mohly poskytnout zajímavý obraz o počátcích kolektivního hospodaření.

   Zde končí v podstatě uprostřed rozepsané věty zápis pana Drymla z č. 174 a pokračuje se až v roce 1963.

 

Kontakty

Adresa:

Obecní úřad Trstěnice
Trstěnice 238
Trstěnice U Litomyšle
569 57

 

Kontakt:

 
starosta: Bc. Kmošek Roman  
telefon: 461 634 171
mobil: 736 629 801
e-mail: obec@trstenice.cz
IČO: 00277509
č. účtu: 1283359359/0800
             ČS Svitavy
dat. schránka: h8tbn5g

Úřední hodiny:

 
pondělí: 7:00 - 17:00  
úterý:  7:00 - 15:00         
středa:    7:00 - 15:00  
čtvrtek: 7:00 - 15:00
pátek:    7:00 - 15:00
 

Vyhledávač firem

FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI
 

Nově na stránkách

4.2.2016 Videospot ZŠ a MŠ Trstěnice

6.2.2016 Fotky z Divadelního představení O Bedřišce a Kajetánovi

21.2.2016 Doplněna fotogalerie 2016

Plánované akce

6. 1. 2018 TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA

10. 2. 2018 MASOPUST

3. 3. 2018 KARNEVAL pro děti

3. 3. 2018 MAŠKARNÍ PLES pro dospělé

Protipovodňový plán obce

Obec Trstěnice je zapojena:

 

Obecní úřad Trstěnice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

mapový portál