Rok 1876 - 1901

1876 Bylo to slavné obecní zastupitelstvo, které na podzim roku 1876, jednohlasně a to na podnět p. J. Skokana, rolníka zdejšího čís. 105, se usneslo, aby po příkladě některých obcí v království českém, zařízen byl "Dobrovolný hasičský sbor v naši obci. Vydány byly tudíž vyhlášky k občanstvu zdejšímu, v nichž se poukazovalo na potřebu a účinnost sboru při požáru a žádáno, aby občané jednak hojným přistupováním, jednak mravní a hmotnou podporou založení sboru obci usnadňovali. A skutečně občané zachovali se k této výzvě s pravým porozuměním; nelekali se obětí, který nový spolek vyžadoval, rádi uposlechli vyzvání obce, a hojně přistupovali ke sboru, a to jak členové činní tak jako členové přispívající. Tím ovšem umožněn byl život "Sboru", a proto obecní zastupitelstvo vypracovalo stanovy, zadalo je k potvrzení, a to dne 7. prosince k c. k. místo držitelství, které spolek, schválením stanov, dovolilo. Již dne 26. listopadu 1876 svolána byla tehdejším obecním starostou, Fr. Hurychem schůze občanů, kde oznámeno, že činných, ke Sboru přihlášených členů jest 40, a přispívající, že se dosud přihlašují. Na pořadu této valné schůze bylo ustavení se "Sboru", volba předsednictva a výborů. Zřízena byla volební komise, v níž byli tito p. obecní výboři: Josef  Zeman, Jan Vejda, Josef Sajdl a Josef Kuře, kterýž tehdáž zastával zapisovatele. Při volbě této přítomno bylo 28. členů a zvolilo za velitele p. Jana Skokana rol. čís. 105, a za podvelitele Jos. Sigla čís. 96 a čtyry členy do výboru. Mimo toho však zvoleni byli také ještě tři podvelitelé. "Sbor měl býti rozdělen na tři oddělení, totiž na horní, prostřední a dolní a každému podveliteli jedno oddělení mělo býti svěřeno. Tím ovšem měl sbor mnoho činovníků a proto byl proti této volbě podán rekaus k obecnímu představenstvu, které schválilo sice volbu velitele a podvelitele a 4 výborů avšak volbu 3 podvelitelů jednak z důvodu již uvedeného zrušilo, jednak také proto, že volba 3 podvelitelů příčí se stanovám spolkovým. Proto nařízena byla vůbec volba nová, která se  konala dne 24. prosince 1876, v níž zvoleni byli za velitale opět p. Jan Skokan a za podvelitele Jos Sigl. Do prvního výboru zvoleni byli tito p. p. Jos Kuře č. 70., Jos. Handschuch č. 32., Jos Sobola čís 20., a Jos. Sigl č 133. Všichni tito zvolení prohlásili, že volbu přijímají, a složili rukoudáním veliteli slib, že povinnosti své ku sboru řádně vykonávati budou. Zvolením výboru započala činnost našeho Sboru. Nově založený spolek ovšem potřeboval prostředků peněžitých a to k zařízení nejdůležitějších věcí spolkových, jako hlavně kroje, výzbroje a nářadí hasicího. Co se týče nářadí hasicího jako hlavně stříkačky, slíbilo obecní zastupitelstvo, že stříkačku a nejpotřebnější věci hasicí a ochraňovací svým nákladem pořídí, a nejdříve stříkačku zakoupí. Původně bylo uvažováno, zda-li by se neměla poříditi stříkačka čtyř-kolová; od toho bylo však upuštěno, a to hlavně pro těžkou a nesnadnou dopravu při požáru po příkrých našich úvozech. I usneseno poříditi  prozatím jednu stříkačku dvoukolovou a co nejdříve pak  tomu poměry dovolí ještě jednu.  

1877  Hned roku 1877 byla zakoupena pro sbor jedna stříkačka dvoukolová a to od továrníka Smekala "v Čechách" u Prostějova na Moravě, za kteroužto stříkačku s celým výzbrojem zaplatila obec 540 zlatých. Zároveň koupeno bylo za 100 zl. 100 m konopných hadic. Pro uschování hadic byl  pořízen jeden dvou-kolový vůz s truhlou; jiné potřebné nářadí bylo též obcí zakoupeno. Nová stříkačka byla za přítomnosti továrníka Smekala sborem před obecním zastupitelstvem  vyzkoušena a dobře se osvědčila. Za skldiště stříkačky a ostatních věcí bylo použito kůlny, která u "Staré školy se nacházela". Sbor však potřeboval ke své vnitřní správě peněžitých prostředků.; proto usneseno bylo výborem, vybírati od činných členů měsíční deseti krejcarový příspěvek, použití těchto příspěvků na výlohy Sboru, a z přebytků a z darů od přispívajícího obecenstva  hojně poskytovaných malý hasičský  peněžní fond  vytvořen. Počet členů činných tohoto roku velmi vzrostl a rozmnožil se na 58. Aby sbor také veřejně mohl vystupovati pořídíli si členové sboru prozatím plátěnný kroj a čapky. Téhož roku konána byla v "České Třebové"  generální zkouška sborů hasičských, které se též i náš sbor, vyhověv pozvání, súčastnil slušným počtem členův.  Přičiněním velitele sbor se pilně  cvičil a to jak v zacházení se stříkačkou a v užívání "signálů", kteréžto zvláště 2 hudci sboroví brzo si osvojili, tak ve cvičení pořadovém a pochodovém. Jakožto velmi dobrý cvičitel osvědčil se ve věcech sborových neunavný p. Jos. Žrout č. 60, krejčí v Trstenici, jenž se později odstěhoval do Ruska.

1878  Předsednictvo je stejné. Ve výborové schůzi konané dne 13. března jednáno o tom, čí nákladem poříditi a doplniti potřebné hasičské náčiní. Poněvač obec  v této věci učinila seč byla a za toho časů prostředků neměla, usneseno na podnět velitele, podati žádost za podporu  J. Knížecí jasnosti paní kněžně  u Thurn a Taxisů. Tato žádost byla příznivě vyřízena a sbor obdržel na zakoupení náčiní 50 zl.. Poněvač toho času obec neměla ponocného, požádala "Sbor, aby ponůcku vykonávali členové, za čež dala do kasy spolkové remuneraci 40 zl.. Ponůcku vykonávali všichni členové, mimo trubače, kteří od ní osvobozeni byli. Hasičský sbor litomyšlský konal slavnost svěcení praporu, k čemuž pozvaný náš Sbor se súčastnil hojným počtem a v Litomyšli velmi srdečně  a přátelsky byl uvítán. Protože plátěnný kroj při vystupování sboru při místních a vzláště přespolních slavnostech nebyl úplně vhodný, usneseno zaříditi kroj soukenný. Aby pak látka pro celý sbor mohla býti zakoupena, vypůjčeno bylo od paní Barb. Kmoškové 200 zl. které měly býti po částkách splaceny, a to z příspěvků členských na nový kroj. Jos. Korábovi, klempíři v Litomyšli dáno udělati 58 nových černých přilbic(některé s odznaky pro činovníky) a 2 z bílého plechu pro velitele a podvelitele. Tohoto roku usnesl se výbor aby koupen a vysvěcen byl spolkový prapor. Ve schůzi dne 14. července 1878, volena byla kmotra praporu a praporečník. Kmotrou praporu byla zvolena panna Anna Skokanova a za praporečníka p. Frant. Kuře. Pořízen byl tedy hedbávný červený prapor, s pozlacenou špičkou, se zlatými pásky, obrazem sv. Floriana na jedné  a hasičskými znaky na druhé straně, s bílou zlatem vyšívanou stuhou, kterou věnovaly Sboru paní a dívky trstenické. Slavnost svěcení praporu byla ustanovena původně na den 15. září 1878., ale odložena byvši  o týden později, konala se dne 22. září 1878. Slavnosti této, ku kteréž místo na louce propůjčil p. Hurych rolník zdejší, obcovalo obyvatelstvo zdejší hojně. Na louce konána byla polní mše sv. při níž nový prapor u přítomnosti kmotry  a četných družiček byl posvěcen. Čelní hodnostáři spolků hasičských a jiní zatloukali hřeby do žerdě praporu, s případnými hesly. Prapor měl býti uschován u p. Jos. Sigla čís. 133; později však usneseno uschovati ho v kostele. Aby oslavena byla památka patrona spolku sv. Floriana ustanoveno súčastniti se v den jeho svátku "Služeb Božích" ; mimo to bude Sbor každoročně přítomen slavnosti Vzkříšení Božího Těla.. Na pohřeb mělo se jíti zemřelým členům činným, jich manželkám a členům přispívajícím a vždy večer před pohřbem měli trubači troubiti. Téhož roku prošel  sbor zkouškou ohněm. Ponejprv totiž od  svého založení bylo mu spěchati k vypuknuvšímu požáru. Hořela stodola u "Zoulů"  čís. 137. Též při ohni stodoly u Dol. Sobotů sbor velmi činně pracoval a rozbouřený živel obmeziti a udolati se účinnou prací činil. V obou případech se zařízení sboru osvědčilo.

1879  Roku 1879 pořádal "Sbor" první svůj ples v hostinci u Dol. Sobotů. Dne 11. února spěchal Sbor   k požáru do sousední obce Litrbach neboť dle stanov  byl a jest povinnen pokud možno i v blízkých sousedních osadách hasiti a ohrožený život a majetek   hájiti. Poslušen jsa ustanovení hasil  Sbor požár stodoly u čísla 177 v Litrbaších a tak obezřetně a statečně si počínal, že zachránil od nebezpečenství ohně nejen hospodářská stavení čís. 177 ale též i statek vedlejší. Za obětavou práci svou dostal Sbor pochvalný dekret od obecního představenstva litrbašského, a vzláštní velmi cenný dekret od sl. c. k. okresního hejtmanství v Litomyšli, jímž se mu vyslovuje za obětavost úřední uznání a veřejný dík. Při ohni Vzláště vyznamenali se tito hasiči: Frant. Handschuch, Matěj Handschuch,Frant Kmošek a Matěj Žrout. V Poličce konána byla toho roku slavnost svěcení praporu a veřejné cvičení při kteréžto příležitosti Sbor do Poličky zavítal. Ponůcka která i na dále zastávána byla  převzata byla od obce až do roku 1885.

1880  Při požáru chalupy čís. 149 vypuklém  r. 1880., hájil sbor s prospěchem stavení okolní a přičiněním svým požár uhasil. Téhož a následujícího roku vystoupili hromadně  někteří členové z dolního konce ze spolku. Ale vzájemné dohodě neshody byly urovnány a tak celistvost spolku také následkem obezřelého vedení byla zachována a poměry se opět uklidnily. Členové pak se rozhodli, že když některý ze spolku vystoupí má kroj jeho majetku spolkovému připadnouti. Dne 19. září oslavili naši hasiči znamenitého hudebního skladatele Bedřicha Smetanu, rodáka litomyšlského tím, že přítomni byli zasazení pamětní desky jeho na radnici litomyšlské a slavností s tím spojených.

1881  Dne 16. ledna 1881., konána byla představenstva a výborů volba, v níž za velitele zvolen byl Jos. Žrout, a za podvelitele p. Václ. Kuře. Téhož roku pořádán opět ples; budoucí plesy, které každoročně měly se konati usneseno pořádati střídavě v hostincích trstenických. Protože seznáno bylo, že při rozložitosti obce jedna stříkačka nestačí koupena byla r. 1881., nákladem obce stříkačka druhá, tzv. "hydrofor" t.j. dodavatel vody, od firmy "Smekalovy a to v ceně 540 zl.; též zakoupeno bylo několik balíků hadic. Pro stříkačku tuto vystavena byla nákladem obce kůlna a to na dolní části vesnice, aby též i dolní části obce v případě požáru brzké pomoci se dostalo. Členský příspěvek byl toho roku a též i na dále nemajetnějším členům buď ůplně nebo z části prominut. Později osvobozeni byli od placení členských příspěvků všichni členové činní.

1882  Dne 15. ledna zvolen byl valnou hromadou za velitele opět p. Jan Skokan, a za  podvelitele p. Fr. Vavruška; to bylo roku  1882; za jednatele p. J Vejda. V České Třebové svěcen byl toho roku prapor ku kteréžto slavnosti  dostavil se i sbor náš četným účastenstvím.

1883  V Tyrolsku byli postiženi někteří členové hasičských sborů krutou živelní pohromou t.j. povodní. Mezi sbory našimi konána sbírka, na níž přispěl též i náš sbor částkou 4 zl..  Té doby zřízena byla v Chrudimi za kraj chrudimský župa hasičská a sbory vyzývány aby k župě hojně přistupovaly. Vyzvání tomu vyhověl i sbor náš a stal se členem župní této jednoty. Tohoto roku častokráte volala hasičská trubka ůpěnlivým hlasem svým a velela, aby členové rychle uposlechnouce vyzvání, dle své povinnosti spěchali hasiti rozpoutané požáry a hájili majetek popřípadě i život bližního. Byly to požáry stodol  Hárychovy čís. 136., Bernatovy č. 132, Kuřovy č. 122 a chalupy Morkesovy čís. 34.. Při všech těchto požárech pracoval na obmezení ohně náš sbor; též i do Karle a na to do Chmelíku spěchal aby pomohl udolati zhoubný živel.

1884  Dne 13. ledna bylo usneseno aby dosavadní činovníci spolkoví zastávali svůj úřad pro rok 1884.,-5.,-6.,-7. Zámožnější přistupující členové měli platiti příspěvek dle ustanovení výboru; později se z nich stali členové přispívající. Aby  Sbor své listiny veřejné jakožto právoplatné označovati mohl, objednáno bylo spolkové "Razítko", které takto znělo:"Sbor dobrovolných hasičů ve Střenici. Uvnitř mělo nápis:"Jeden za všechny, všichni za jednoho. Téhož roku uvítal Sbor v Litomyšli J.J. knížete Thurn - Taxisa.

1885  Bylo upuštěno od ponůcky, která však roku 1886 opět převzata byla; odměna roční pak byla zvýšena ze 40 zl. na 45. zlatých.

1886  Toho roku byli naši hasiči na pohřbu c.k. okresního hejtmana Vížďálka.

1887  Valná hromada 22. června se na tom usnesla, aby z pokladny sborové byli podporováni ti hasiči, kteří při požáru k úrazu přišli, popřípadě vdovy a sirotci po nich, toto usnesení se změnilo tehdy, když Sbor přistoupil k úrazové pojišťovně, a zde své členy v případu požáru utrpěný pojistil, z kteréžto pojistky vyměřený poplatek za všechny své členy hradil (nyní zapravuje poplatky ty okresní výbor.) Jako při  slavnosti Smetanově, tak i při slavnosti Fr. Braunera, muže to zvláště v lid rolnický zasloužilého tím že roku 1848 se o to přičinil, aby poslední zbytky roboty úplně zrušeny byly, byl přítomen náš sbor slavnostnímu zasazení desky na jeho rodném domě.

1888  Na rok 1888 připadla 40 letá památka panování Jeho cís. a král. Veličenstva Františka Josefa I. Na oslavu té události věnoval sbor 10 zl. jakožto podporu dlouho nemocnému členu Jos. Benešovi. Poněvač povstala pochybnost, patří-li prapor sboru nebo obci, podána byla žádost ohledně vyjádření se obecního úřadu, který však rozhodl, že prapor patří sboru. Poněvač bylo třeba opět nových hadic, podána byla žádost sl. zemskému výboru, aby udělil spolku podporu ze zemského hasičského fondu, a zvoleni byli dva členové, kteří v té věci sbor zastávali. Protože spolek potřeboval skladiště t. j. nějakou místnost pro výzbroj mužstva, podána byla  obci žádost, aby taková místnost ve Staré škole se nalézající sboru propůjčena byla. Žádosti této bylo obcí příznivě vyhověno.

1889  Ve valné hromadě dne 2. února 1889., zvolen byl opět p. Jan Skokan za velitele a za podvelitele Fr. Sigl. Jednatelem a pokladníkem zvolen opět p. J. Vejda. Podpora ze zemského hasičského fondu, o níž minuléžto roku bylo žádáno, byla sboru udělena a sice částkou 100 zl. Z těchto peněz bylo zakoupeno za 75 zl. hadic a za ostatních 25 zl. naviják, který byl dán do dolní has. kůlny. V měsíci září zavítal do Litomyšle Jeho cís. a král. Veličenstvo František Jos. I., Uvítání Jeho c. k. Vel. súčastnil se též " Sbor trstenických hasičů a to v hojném počtu.

1890  Jako jiná léta, tak i roku 1890, pořádán byl spolkový ples v hostinci p. Václ. Seidla, z jehož čistého výtěžku dána byla částka na  Ústřední Matici Školskou. Dne 31. května, konána byla celým sborem hasičským a všemi stroji noční zkouška a to u Lázně. Přátelský Sbor hasičů benátských sdělil sboru, že by na utužení hasičských styků navštívil sbor trstenický. Nabídnutí toto bylo s radostí přijato, a dne 29. července konaly oba sbory společně výlet zdejší v naši obci. Protože až dosaváde od čištění strojů aneb nějaké správky na nářadí hasicím platil sbor, čímž mu ovšem dosti veliké výlohy vznikaly, usneseno požádati obec aby takové výlohy sama hradila, což také obcí přijato bylo.

1891  Volbou konanou dne 12.7 . 1891, zvolen byl opětně velitelem p. J. Skokan, podvelitelem pak  p. K. Hurych. Za jednatele a pokladníka zvolen p. Jos. Andrle. Aby loňská návštěva sboru benátského byla splacena, usneseno uspořádati do Benátek výlet a to dne 19. července.

1892  Roku 1892 zemřel sboru tehdy náčelník p. Fr. Sigl.

1893  Ve schůzi spolkové konané dne 12. února 1893, zvolen byl na místě dobrovolně se vzdavšího dlouholetého velitele p. Jana Skokana, za velitele p. K. Hurych a za podvelitele Jos. Sajdl čís. 5. Odstupujícímu dlouholetému veliteli vysloveny byly za obezřetné řízení a vedení sboru díky. Na přehlídku sborů ustanoven byl okresním výborem dohlížitel na okrese litomyšlském, jehožto dohlítce i náš Sbor se podvolil. Dne 27. dubna 1893, povolal požár v knížecím lesním revíru na "Hochwaldě" . O zdolání tohoto požáru při zachraňovacích pracích přičinil se také náš Sbor, a obdržel za to pochvalný dekret od knížecí komory a peněžitou odměnu, která vložena do pokladny. Po přestávce právě deseti let, vypukl  opět v naši obci požár, a to ve stodole tehdejšího velitele spolku, u Hor. Sobotů, kterýžto požár Sbor opět hasil. Do obce zavítal k sv. biřmování p. biskup Královehradecký, jehož Sbor korporativně uvítal. V naši obci založen byl   odbor Nár. Jednoty Severočeské za jejíhož člena též i náš sbor přistoupil.

1894  Dne 10. června 1894, pozván byl Sbor náš ke svěcení hasičského praporu do Poříče kamž také zavítal. Dne 15. června otevřena byla v Litomyšli Průmyslová a Národopisná výstava, na kteréžto slavnosti i Sbor náš byl. Chrudimská župa, k níž sbor patřil, pořádala ve Skutči svůj župní sjezd.. Na vyzvání župy, vyslal "Sbor k tomuto sjezdu dva členy co deputaci, uloživ jim aby tam Sbor platně zastupovali. V zimě 26. prosince vyhořela stodola u Zavřelů. Sotvaže Sbor náčiní své hasičské uložil, bylo mu spěchati hned nazítří dne 27. prosince hasiti požár u Lukašů

1895  Roku 1895 onemocněl a zemřel dosavadní velitel Sboru p. K. Hurych jehož Sbor ke hrobu doprovodil. Na místě jeho, zvolen byl velitelem p. Jan Žrout. Zemská hasičská správa, doporučila sborům proměniti starý kroj za nový,- národní. Též i náš Sbor ve schůzi své ustanovil se 41. hlasem změniti kroj a poříditi nový. Prozatím mělo býti pořízeno na spolkový náklad 40 krojů a ostatek později. Náklad jak řečeno nesla zatím spolková pokladna, členové však měli kroj tento spláceti po částkách, spláceti tak že během roku mělo býti vydání to zapraveno. Protože však splátky jen od některých členů úplně od některých částečně a od některých vůbec zapraveny nebyly, usneseno, aby nedoplatky by byly prominuty, a aby náklad byl hrazen z remunerace ponůcky až ji obec převezme. Co se týče pokryvek na hlavu, měla býti počet "helem" doplněn a opraven, tak k novému kroji noseny měly býti "helmy", což  ovšem také z. p. připuštěno, jsou-li přilby dle předpisu. Když však nový kroj, který byl ušit p. Jos. Kmoškem krejčím, zde byl ušit, usneseno poříditi čapky, které si měli členové zámožnější koupiti sami, členům nemajetnější koupeny bylo Sborem. Toho roku vyhořela stodola Benešova, čís. 103 k jejímuž hašení sbor spěchal. Tež do Litrbach, kde oheň vypukl Sbor se dostavil a při obmezování požáru pomáhal.

1896  Roku 1896 vystoupili hasiči v novém kroji ponejprv, též byla převzata ponůcka od  sl. obce a remunerace za ní zvýšena ze 45 na 50 zl. Sbor měl ovšem nový kroj, ale ve spolku, ve vnitřním životě nebyly poměry příliš příznivé a u mnohých již počala se jeviti ochablost ku věci hasičské. Poměry tyto však díky Bohu dlouho nepotrvaly.

1897 - 8  Ve valné hromadě roku 1897, zvolen byl za velitele př. Frant. Sajdl čís. 137. a Frant. Hurych za podvelitele, kteří v tomto úřadě setrvali až do r. 1899. Zdejší Nár. jednota Sev. pořádala slavnost na louce Hurychově při které též i naši hasiči účinkovali. Ráznému a obezřetnému veliteli p. Fr. Sajdlovi, který v té době nastoupil, podařilo se "Sbor opět spořádati, pravidelné poměry zjednati, a tak celek spolku zachovati.

1899  Ponůcka převzatá vykonávala se roku 1897 a 1898 a byla najata až do r 1900. V létě pořádán byl výlet do Benátek. Roku 1899 zvoleni byli za velitele a podvelitele opět Frant. Sajdl a Fr. Hurych. Na místě odstoupilého jednatele a pokladníka, zvolen byl dne 16. července Jos. Sobola učitel zdejší. Střikačka horní která v kůlni nové školy byla, převezla se do nového hasičského skladiště, zřízeného nákladem obecním. Toho roku a sice dne 22. června bylo v obci naši strašné hromobití jakéhož ani staří lidé nepamatovali. Blesky s ohlušujícím rachotem ráz na ráz se křižovaly, a co chvíli bylo znamenati že kdesi uhodilo. Celkem uhodil blesk na 15 místech z nichž na dvou blesk zapalil. První byl statek u "Lukašů". Sotva že "Sbor" přispěchal aby bojoval proti hroznému živlu, volán byl opět k požáru stodoly u "Mikšiků", také udeřením blesku vzniklého. Při hašení  požárů pomáhaly sboru našemu hasiči z okolních obcí. Na uvítání Knížete Thurna Taxisa v Litomyšli, zaslána byla Sboru s poděkovacím přípisem peněžitá odměna.

1900  Roku 1900 upuštěno bylo od hlídky ponocenské. Třeba bylo aby cvičení za příčinou technického výcviku mužstva častěji se konala, proto vyzváno bylo důrazně členstvo, aby těmto cvičením hojně obcovalo. Poněvač ohledně účastenství spolku na pohřbech opětně nedorozumění vznikala, určeno, že sbor povinnen jest jíti na pohřeb členům, jich manželkám a členům přispívajícím. Dle návrhu obvodního náčelníka V. Lenocha, který dne 13. května podrobil sbor technický prohlídce, podána byla žádost k sl. zemskému výboru o podporu z fondu hasičského, aby některé nedostatky ve výzbroji mohly býti pořízeny. Poněvač Z. ú st. Jednoty zavedeny byly nové signály hasičské usneseno bylo, aby na místě starých nové byly zavedeny.Též vybrán a zaveden byl signál "Sborový"  ku označování sboru a svolávání členstva.

1901 Ve valné hromadě, konané dne 27. ledna 1901, zvolen byl za velitele Frant. Sajdl a za podvelitele Jan Hurych čís. 25. Tento rok byl jubilejním rokem založení a trvání Sboru. Za náčelníky tohoto roku zvoleni byli : Jos. Beneš č. 18. Jos. Kuře č. František Lněníček, čís. 52. Jednatelem a zároveň pokladníkem zvolen byl Jos. Sobola. Poněvač pak během let na praporečníka se zapomělo a úřad ten různými členy byl zastáván přikročeno bylo k volbě téhož a zvolen byl př. Jan Kuře čís. 24. Toho roku bylo tomu 25 let, co "Sbor byl založen. I ustanovili se členové na tom, aby tato památka vhodným způsobem byla oslavena. Aby členstvo náležitě se připravilo, byla konána častá cvičení se stroji a též i pořadová.Též požádán byl sl. obec úřad, pod jehož protektorstvím slavnost se konala, aby opraviti dal hasičská skladiště. Poněvač se mělo konati veřejné cvičení  k čemuž výzbrojů mužstva bylo třeba, zakoupeno bylo 12 nových výzbrojů lezeckých a při sboru zřízeno bylo oddělení lezců kteří též i pracovním oblekem opatřeni byli. Slavnost tato konala se dne 23. června, za přítomnosti hasičských sborů, Litrbašského, z Pohodlí, Říkovic a Dol. Újezda. Veřejné cvičení bylo zdařile provedeno, a celá slavnost až na nepříznivé počasí ke spokojenosti všech se skončila. Za zásluhy o Sbor, zvoleni byli čestnými členy p. Jan Skokan čís. 105 a Jan Vejda čís. 141. Osmi nejstarším členům dostalo se diplomu uznání. Byli to tito členové: Frant. Sobola rol čís. 95., Jan Puttnar čís. 120, Jan Sigl chal. čís. 83., Jos. Vejrych čís. 157., Jos. Beneš čís. 18, Jan Kmošek čís. 163, Frant. Kmošek č. 27. Jos. Stefan č. 165. Na oslavu jubilea vydána byla pamětní medaile. Toho roku dostavil se Sbor k  hašení ohně stodoly p. Václ.Kuře, a do Litrbach s dolní stříkačkou. Protože jub. slavností veliké vydání nastalo převzal Sbor, aby stav pokladny byl zlepšen opět hlídku ponocenskou. Ples pořádán byl v prostř. hostinci. Za 25 let účastnil se "Sbor 13 požárů v obci, 6 požárů ve Chmelíku, 4. požárů v Karli a 9. v Litrbaších. Celkem 32.