Mnichov 1938

   Trstěnice před 2.světovou válkou patřila do okresu Litomyšl. Rozloha litomyšlského okresu činila 49 190 ha a žilo v něm 46 690 obyvatel, z nich 33 326 osob bylo české národnosti a 12 822 osob národnosti německé. Samotné město Litomyšl se rozkládalo na 1 499 ha a žilo v něm 7 205 osob (7 084 Čechů a 82 Němců). Přestože v Litomyšli samotné žila jen málo početná skupina německého obyvatelstva, na celém území okresu byla situace složitější. Česko-německý problém tu existoval již od samého počátku samostatné Československé republiky, kdy vznikla tzv. Okresní rada pro německé obce okresu Litomyšl a Polička (Der Bezirksrat fur die deutschen Gemeinden der Bezirke Politschka und Leitomischel). Silné německé nacionální hnutí se hlavně ve 30. letech šířilo ze Svitav a Moravské Třebové, kde žila většina německého obyvatelstva. Ve volbách v roce 1935 získala SdP v německých obcích Litomyšlska 2 470 hlasů a ohrozila tak pozice německých agrárníků a německých sociálních demokratů. Agenti SdP vyvíjeli horlivou činnost v německých obcích okresu, zakládaly buňky s programem odtržení německých obcí a jejich připojení k německé říši. Částečná mobilizace, vyhlášená 29.5. 1938, proběhla na Litomyšlsku v poměrném klidu.  19.září předložila Anglie a Francie československé vládě nótu, v níž stálo: “...bylo dosaženo bodu, kdy další setrvávání oblastí převážně obývaných sudetskými Němci v rámci hranic československého státu, nemůže být od nynějška fakticky prodlužováno, aniž by tím byly ohroženy zájmy samého Československa a zájmy evropského míru. Vzhledem k těmto úvahám byly obě vlády nuceny vyvodit závěr, že zachování míru a ochrana životních zájmů Československa mohou být účinně zajištěny jen tehdy, jestliže tyto okresy budou nyní odstoupeny říši.” Nóta stanovila, že odtržena mají být území s více než 50% německých obyvatel. 21.září 1938 československá vláda navržené anglo-francouzké podmínky přijala: “Hluboce litujíc, že její návrh arbitráže nebyl přijat, československá vláda přijímá tyto návrhy jakožto celek, od něhož nelze odtrhnout zásadu garancie, jak je formulována v nótě, a přijímá ji dále za předpokladu, že obě vlády nestrpí německý vpád na československé území, které zůstane československým až do chvíle, kdy bude možno provést transfer území po stanovení nové hranice mezinárodní komisí, o níž se mluví v návrzích. 29.září 1938 podepsali A. Hitler, E. Daladier, B. Mussolini a N. Chamberlain Mnichovskou dohodu o odstoupení sudetoněmeckého území. Této dohodě předcházela dlouhá a spletitá jednání na mezinárodní úrovni.

Litomyšl v době před podepsáním Mnichovské dohody

   Na konci léta 1938 vrcholí napětí na mezinárodní i domácí politické scéně, to se projevilo i v životě obyvatel Československa. Německá zemědělská čeleď na konci žní opouští svá zaměstnání u rolníků v českých obcích a vrací se do obcí německých. Německé děti odchází z českých škol do škol německých. I české obyvatelstvo německých pohraničních vesnic se vrací do vesnic českých, kde předtím žilo. “Německá mládež v sousedních (v okolí Litomyšle) německých obcích celé noci hlídkuje po vsi..., podezřelá auta projíždějí těmito obcemi v nočních hodinách a přemlouvají Němce, aby v případě mobilizace nerukovali.” 13. září vláda zakázala veškerá shromáždění. V noci z 15. na 16. září, po uskutečnění návštěvy Chamberlaina u Hitlera, projíždějí celou noc Litomyšlí desítky vojenských aut, některá i s protiletadlovými děly. Československá armáda povolávala své záložníky do vojenské služby. Auta směřovala k Semanínu, České Třebové, nad Benátkami na trigonometrické značce 395 byla umístěna vojenská pozorovací hlídka, v Semaníně protiletadlový pluk č. 154 zaujal palebná postavení, v okolí Litomyšle na kopcích byly rozmístěny hlídky letecké hlásné služby se světlomety. Druhý den, 16.9., vydala vláda rozkaz k rozpuštění SdP, německému obyvatelstvu byly odebírány zbraně a rozhlasové přijímače. V Karli (obec s většinou německého obyvatelstva) byl, dle líčení kronikáře ze Chmelíka, slušný sklad zbraní a výbušnin, které měly být použity k destrukcím na železnici. Henleinovci v německých obcích okresu vyzívali své spoluobčany, aby nerukovali v případě mobilizace do československé armády. Fridrich Killián, syn řídícího ze Chmelíka, uprchl do Německa, aby vstoupil do nacistického Freikorpsu. Mnozí uprchlí Němci se ukrývali v lesích, v Karli bylo takových 29. 21.září informoval rozhlas o přijetí anglo-francouzských podmínek československou vládou. Kolem dvacáté hodiny večer se na Masarykově třídě před budovou Okresního úřadu v Litomyšli shromáždil zástup obyvatel, protestující proti přijetí podmínek k dohodě o odtržení československého území osídleného Němci. Dav provolával hesla   “Neustupovat ani o píď!”, “Chceme bojovat!”, “Ať mluví armády!”, “Chceme válku!”. Tato demonstrace trvala až do půlnoci. Ze zástupců města promluvil purkmistr MUDr. František Lašek, za komunisty Král a Famfulík. Druhý den o polední přestávce ve 13 hodin se tisícihlavý zástup převážně dělníků z řad litomyšlských obyvatel i obyvatel okolních vesnic, kteří jezdili do Litomyšle za prací, shromáždil na náměstí před radnicí. Zde hovořili především komunisté Vaško (z Poříčí) a Král a sociální demokrat Vlásta. 
   Shromáždění občané sepsali protestní rezoluce odeslané prezidentovi republiky “Žádáme vládu, aby zavedla vládu lidu v čele s prezidentem Benešem, generálem Syrovým a Krejčím a všech demokratických stran včetně komunistů”.

 

Ať žije demokrarická republika.

 

Shromážděné občanstvo města Litomyšle.

   Rezoluce  pro Velvyslanectví SSSR v Praze obsahovala prohlášení, že obyvatelstvo města Litomyšle trvá na obraně integrovanosti ČSR, nedotknutelnosti hranic, odsuzuje to, co se odehrálo v posledních dnech, a žádá pomoc SSSR podle článku 17. smlouvy Společnosti národů. Ještě týž den došlo v obci Litrbachy (dnes Čistá - asi 5km od Litomyšle) k vyvěšení říšskoněmeckých praporů s hákovým křížem, ale po zásahu četníků byly prapory zase sejmuty.
   23. září vláda vyhlásila generální mobilizaci, která se projevila obrovskou solidaritou a odhodláním občanů bránit svou vlast. Bylo povoláno 18 ročníků I. zálohy a specialisté z II. zálohy, celkem 1,25 miliónu osob. V ČR narukoval i značný počet českých Němců: 5 140 důstojníků (11,8% z celkového počtu) a 187 704 osob řadového mužstva (20,2% z celkového počtu). Litomyšlské vlakové nádraží se zaplnilo rukujícími záložníky. V 1 hodinu v noci odjel zvláštní vlak k posádce do Vysokého Mýta, část záložníků odvážela do Vysokého Mýta nákladní auta. K vojenským účelům se chystaly též povozy a auta nacházející se ve městě.
   29. září přišel pro nás osudný podpis Mnichovské dohody. V československém státě se rozhostily smutek, zklamání a porážka. Zato obyvatelé německých obcí okresu projevovali na různých místech svoji radost. Například v Koclířově hodili Němci do potoka školní obraz prezidenta republiky, v Janově zase podpálili na hromadu snesené čs. vlajky a obrazy prezidenta a za halasného pokřiku dali zvonit umíráčkem republice. Němci v noci vstupovali do českých vsí a vylepovali ironická, černě orámovaná oznámení o úmrtí Československa. V Litomyšli se urychleně připravovaly prostory pro české uprchlíky z pohraničí - zámek, hostince Veselka, Hluchanda, Na Babce, U Zeleného věnce. 6. října byl okresní hejtman K. Košta informován ministerstvem vnitra, že ve dnech 7.-10.10. dojde k okupaci části litomyšlského okresu, než bude definitivně rozhodnuto o odstoupení území Německu. Pro všechny případy se chystala také evakuace českých úřadů - okresního úřadu, finančních úřadů, okresního soudu, peněžních ústavů aj. Pro evakuaci byla vybrána budova školy v Cerekvici nad Loučnou. Jedním z důležitých úkolů okresního úřadu bylo udržet klid ve městě a zabránit zmatenému útěku obyvatel. Dále bylo nařízeno vrátit německým obyvatelům zabavené radiopřijímače a zbraně. 7. října brzy po půlnoci kurýři ministerstva vnitra přivezli mapu se zakreslenou hraniční čárou, která měla být 8.-10.10. obsazena říšskoněmeckým vojskem. Z mapy vysvítalo, že nová hranice jde těsně po obvodu vnitřního města, za hranicí bude k městu náležející osada Suchá a snad i hřbitov a zámek, do záboru spadne i městská vodárna a některé české obce okresu. Ještě neoficiální zpráva se rozšířila po městě rychlostí blesku a vyvolala zděšení a zmatek mezi obyvateli. Do města byl povolán oddíl Stráže obrany státu, utvořený ze státní policie z Českých Budějovic, jehož úkolem bylo střežit hranici 2km do československého vnitrozemí, tedy ne přímo na hranici samé. Stráž obrany státu obsadila silnici Zaháj-Němčice severně od plovárny, silniční křižovatku před dvorem Vlkov, východní okraj Záhradě, oblast u hřbitova, rozcestí ke Strakovu a Janovu, rozcestí k Benátkám, křižovatku státní silnice na Poličku a ještě některé další body v okolí Osíka a Dolního Újezda. Němečtí vojáci a celníci, kteří v noci neznali cestu, přijeli až na litomyšlské náměstí a teprve po dlouhém vysvětlování se zase vrátili na demarkační linii. Obsadili Pazuchu, Suchou, Strakov, Ovčín, přeťali silnici na Českou Třebovou. Z majetku města Litomyšle bylo obsazeno strakovské polesí a vodovodní čerpací stanice při silnici k Janovu. Německé hraniční závory uzavřely Litomyšl na janovské silnici nad Sokolovnou u posledního domku. Ve městě byl zřízen československý silniční celní úřad a Litomyšl se stala pohraničním městem. V říjnu byl ve městě zřízen také inspektorát finanční stráže. Po neoprávněném německém záboru českého území a území náležejícího městu, došlo k vyjednávání okresního úřadu a tzv. styčných důstojníků s německými veliteli, které mělo pro nás příznivý výsledek. Němci uvolnili Ovčín, Pazuchu a některá další území, ale přesto část českých obcí zůstala v záboru. Z vojenského hlediska náleželo Litomyšlsko do oblasti působení II.sboru v  Hradci Králové, jehož velitelem byl plukovník generálního štábu Macas a pro okres Litomyšl určen styčný důstojník Šourek z Vysokého Mýta. V obraně Litomyšle proti neoprávněnému německému záboru se velmi angažoval purkmistr MUDr. František Lašek, který podal 8.10. na ministerstvo zahraničí protest proti německé státní hranici, kterou mají být do říšského území zabrány ryze české obce okresu. K protestu byla přiložena mapa s vyznačením správné národnostní hranice. 14.10. podali svůj protest také zástupci města a okresu Litomyšl a to ministerstvu zahraničí, vnitra, obrany, poslancům kraje a tisku .

   Zástupci okresu a města Litomyšle podávají proti německé okupaci následující protest a žádost:
    s úžasem konstatujeme, že německá okupace, jejíž úkol podle mnichovských protokolů měl býti obmezen na zabrání oblastí osídlených převážně německým obyvatelstvem,

  1. byla rozšířena v litomyšlském okrese na celou řadu českých vesnic, které byly od nepaměti osídleny obyvatelstvem ryze českým,

  2. přervala celé obvody katastrálních území ryze českých, takže nastal stav, že sídliště obcí zůstala v prostoru československém, naproti tomu skoro všechny pozemky věnované prvotní výrobě byly zahrnuty do německé říše,

  3. přetrhala na několika místech do dvou celních území jedinou zbývající státní silnici, která vede z Litomyšle přes Poličku na Moravu, a jejím rozdělením ochromila úplně hospodářský styk obyvatelstva s dosavadními hospodářskými středisky. Při tom posunula hranici německé oblasti daleko za národnostní čáru, až do samého srdce našeho okresu. Přerušila i mnoho jiných komunikací,

  4. zabrala i litomyšlský vodovod v blízkosti města, jeho prameny, potrubí a reservoáry a téměř všechny lesní komplexy, takže u nás zůstávají jen nepatrné porosty.

   Byla porušena stěžejní zásada etnografických hranic a do německého pásma byly zabrány ryze české obce a osady: Kozlov, Pazucha, Suchá, část Benátek, Nová Ves u Litomyšle, Pohodlí, část Trstěnice a Vysoký Les. Tyto obce byly ryze české. Okres litomyšlský ztratil německým záborem 12 995 obyvatel a 18 905ha, zbylo mu tedy 33 695 obyvatel a 30 285ha. Na německé straně hranice vznikl správní okres Svitavy, do něhož byly včleněny sousední obce kolem Trstěnice a to Chmelík, Karle, Květná, Litrbachy a další.

Incident v Trstěnici

   14.10.1938 došlo k okupaci české obce Trstěnice říšským vojskem. Již 10.10. byly obsazeny sousední německé vesnice - Litrbachy, Chmelík, Karle, kdy Trstěnicí projelo ve směru od Chmelíka do Litrbach 6 nákladních aut a 6 motocyklů s říšskoněmeckými vojáky a asi 140 mužů německého cyklistického oddílu. 14.října obsadilo asi dvacet mužů říšského vojska zdejší poštovní úřad a ráno následujícího dne bylo postaveno u rybníka dělo. Ordneři ze zabrané jižní části obce nepouštěli ani děti do školy bez pohraničních propustek. Zabrán byl také obecní úřad. Němečtí vojáci vyzvali zdejší četnictvo, aby opustilo vesnici. Ve školní kronice se dále píše "15.10. v 11 hodin zakročila anglická mise proti násilnému zabrání části Trstěnice. Přišel Commandeur Hillhause (anglický plukovník) a čsl. poručík Kosina, kteří zakročili u velitele německého vojenkého oddílu rytmistra von Schindlinga v Litrbaších proti neoprávněnému obsazení silnice v Trstěnici a pošty.” Po tomto zákroku došlo k uvolnění obce, ovšem o deset dní později 25.10. v 17 hodin se celá záležitost opakovala. K upravení poměrů a vyřešení celé záležitosti došlo až o měsíc později 26.11., kdy museli Němci ustoupit ke Chmelíku a Karli. Ve zprávě o průběhu inspekční cesty dvou členů britské mise (Hillhouse a Warden) při obsazování českého pohraničí německou armádou, kterou sepsal poručík hospodářsko-správní služby v záloze Josef Kosina, nejsou zachyceny žádné informace o jednání v Trstěnici či Litrbaších. Pouze k 7.10. najdeme zmínku: “Odpoledne týž den odjížděli jsme do Lanškrouna přes České Výprachtice a další české obce...” a k 8.10. Kosina píše: “Na cestě ze Svitav do Rychnova projížděli jsme Lanškrounem. Navštívili jsme též tabákové továrny a ...” 11.10. odpoledne členové britské mise odjeli podle uvedené zprávy do Prahy, proto je možné, že ke zmiňovanému jednání nedošlo 15.10., jak uvádí kronika, ale o něco dříve, kdy se mise pohybovala na území litomyšlského okresu. To by také znamenalo, že k okupaci jižní části obce Trstěnice došlo také dříve. O okupaci Trstěnice píše též Stráž českého východu. K okupaci podle ní došlo 14.10., anglický pozorovatel a styčný důstojník navštívili obec 17.10., 25.10. došlo k novému zabrání části obce a k definitivnímu vyřešení této otázky a navrácení území Čechům 22.11.1938. V prezidiálních spisech Okresního úřadu v Litomyšli najdeme o tomto incidentu zprávu, že věc nebylo možno urovnat i přes okamžitý zásah zdejšího úřadu, ale až 24.11. při provádění  záboru pohraničních oblastí.

Počátek roku 1939 - příchod říšských vojáků do Litomyšle v březnu 1939

   Do Litomyšle dorazili první němečtí důstojníci 16.3. Byli to velitelé vojenských oddílů postupující směrem od Skutče. Jejich úkolem mělo být uklidnění města a zachránění obyvatel před údajnými násilnostmi komunistů. V Litomyšli se však žádné násilnosti a výtržnosti komunistů nekonaly. 21.3.přijela do Litomyšle hlídka černě uniformovaných SS, která na radnici oznámila purkmistrovi a svolaným zástupcům úřadů, že němečtí vojáci přišli jako přátelé pomoci sjednat pořádek ve městě. Největší zájem projevovali Němci o zdejší Židy a jejich majetek. Zakázali vyplácet Židům jejich vklady. V této době žilo v Litomyšli celkem 115 Židů včetně dětí. Vlastnili devět továren (2 tkalcovny, 3 výrobny prádla, 4 výrobny obuvi) s 498 zaměstnanci, čtrnáct obchodů (2 koloniální, 7 konfekčních a galanterních, 1 železářství, 1 výrobnu lihovin, 1 obchod kůží, 2 trhovectví) a tři řemeslné živnosti (modiství, čalounictví, výrobu kožených pásů). Ani Litomyšl se tedy v této době nevyhnula projevům antisemitismu, a to jak ze strany Němců, tak i Čechů. Po zdech se objevovaly protižidovské nápisy, přátelení se s Židy bylo všem podezřelé a nebezpečné. 23.3.1939 přijel do Litomyšle jeden prapor německého vojska,  pod velením plukovníka von Boheim. Vojáci byli ubytováni v Sokolovně a velitelství umístěno v kancelářích osady města.

Výtah ze studijní práce tehdy studentky Marcely Kuřové, nyní Mgr. Šplíchalové

 

PF 2024

Kontakty

Adresa:

Obecní úřad Trstěnice
Trstěnice 238
Trstěnice U Litomyšle
569 57

 

Kontakt:

 
starosta: Bc. Kmošek Roman  
telefon: 461 634 171
mobil: 736 629 801
e-mail: obec (zavináč)trstenice.cz
IČO: 00277509
č. účtu: 1283359359/0800
             ČS Svitavy
dat. schránka: h8tbn5g

Úřední hodiny:

 
pondělí: 7:00 - 17:00  
úterý:  7:00 - 15:00         
středa:    7:00 - 15:00  
čtvrtek: 7:00 - 15:00
pátek:    7:00 - 15:00
 

Důležitá čísla

Vodovod - porucha

461 357 111 - aktuální číslo

čez - 800 850 860

plyn - 1239

Nově na stránkách

webové stránky dětské skupiny MRAVENIŠTĚ. 

 

Fotografie z uspořádaných akcí budou postupně přesunuty na veřejné album.

Plánované akce 2024

10.2.2024 - MASOPUST

  2.3.2024 - Dětský karneval

  2.3.2024 - Maškarní ples

17.3.2024- Vynášení Morany

6.4.2024 - Beseda s důchodci

19-22.4. 2024 - svoz NEBEZPEČNÉHO a VELKOOBJEMOVÉHO odpadu

28.4.2024 Oslava jara - Mikšíkův statek

30.4.2024 - pálení čarodejnic

  4.5.2024 - Májová Křídlovka - Čistá,

  5.5.2024 - Vítání občánků

11.5.2024 - okresková hasičská soutěž

15.5.2024 - Oslava dne matek, ZŠ a MŠ Trstěnice 

24-25.5.2024 -okresní kolo hry PLAMEN

  1.6.2024 - Dětský den

  6.7.2024 - Setkání řemesel - Mikšíkův statek

22.6.2024 - Memorilál Josefa Doležala

3. 8.2024 - Fotbalové utkání 

23-24. 8. 2024 Divadelní léto

25.8. 2024  Dožínky

6.10.2024 - Švestková neděle - MIkšíkův statek

4-7.10.2024 svoz NEBEZPEČNÉHO odpadu

prosinec - Rozsvícení vánočního stromku

prosinec 2024 - Adventní koncert v kostele 

Vyhledávač firem

FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI
 

Obec Trstěnice je zapojena:

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/o-kudy-z-nudy/bannery-a-loga Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/o-kudy-z-nudy/bannery-a-loga

 

Obecní úřad Trstěnice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

mapový portál