Historie

   Z nejstarších záznamů byly vybrány některé následující údaje. V roce 1660 se píše o naší obci jako o Trzenicze , latinsky Striniz, německy Strenitz a česky Střenice a někdy také Třenice. V roce 1893 se zdejší učitel Jaroslav Klika zasadil o to, aby se obec jmenovala Trstěnice. Obec připadla r. 1347 celá i s důchodem 18 kop kapitule, též r. 1398. Mlýn náležel k pitanci kapitulní.  Rychtu tu dal biskup kapitule r. 1380. Prvním známým rychtářem o kterém se dochovaly záznamy, byl Řehoř v roce 1421, který vlastnil i krčmu. Lubenský a Poličský les náležel kapitule, Janštorfský biskupovi. K jejich ochraně byli panští hajní.

   Archív muzea Litomyšl byl kdysi celý prodán do starého papíru a proto se dochovaly pouze porůznu nalezené knihy. Jedná se většinou o převody nemovitostí, prodej a koupi usedlostí, jako je např. Registra Purkrechtní. Nejstarší zápis týkající se poddanských povinností naší obce je “Urbář”, čili soupis jmění panství Litomyšlského z roku 1548, kde se praví: “Ves Tržtienicze platí úrok sv. Jirský, sv. Havelský, oves, slepice. Mají vésti drva ke kuchyni na zámek a chodí na robotu. Ve vsi není rychtář výsadní, spravuje ji rychtář volený (vrchností). Jsou zde tři hajní a spravují a prodávají v lesích: dva v Kališťském, jeden U hájku. Pařezy mají za práci, oves a slepice, což kdo platí. Když lidé koli roboty kuchynné, mají z těch lesův bráti zlomky, vývraty, souše, které robotě i sobě, což by se nedostalo k kuchyni, mají sobě k tomu stěti, což jim hajný vykáže. Též kdož v těch lesích žíhali, ctí moci se hajných zeptati. Další “Urbář” z roku 1610, kde se praví:Ves Tržtienicze jest od města Litomyšle 2 míle a osedlých všech 75. Z toho jest rychtář toliko jeden volený, sedlákův jest 48 a zahradníkův (menší usedlosti) 26. Vychází od nich úrok při sv. Havle, platu sv. Jánského, platu při sv. Jiří, ovsa ouročního při sv. Havle a medu ouročního. Mají psané roboty, kuchynná drva na zámek vézti ze spolku 86 for. Ve vsi je kostel založený sv. Kříže, též mlýn selský o dvou moučných kolách. K cihelni a vápenici jsou též drva voziti povinni. Vožení na zámek dříví krátkého z lesův jak potřeba káže, vozívají a jak se jim poroučí. Ke dvoru Litomyšlskému pomáhají též “Vlkov” vorati. Pro povinnosti k vrchnosti sloužily “Urbáře”, ale pro povinnosti ke státu byly zřízeny “Katastry”. První katastr, čili berní rula, byl sdělán roku 1654. Poněvadž na české země se stále uvalovaly nesnesitelné platy a vrchnost se tomu bránila, byly katastry stále opravovány. Další zachovalý katastr, je přepis berní ruly z r. 1674. V katastru Josefském z r. 1785 měřili půdu rychtáři, pozemek byl popsán a označen číslem. Z roku 1713 pochází katastr “Tereziánský”. Končí panství Kostků z Postupic na Litomyšlsku, přívrženců husitů a Jednoty Českobratrské. S příchodem Pernštejnů dochází k rekatolizaci a pronásledování nekatolíků. V Litomyšli působí Piaristé. V roce 1651 8.160 nekatolíků a 165 katolíků, v roce 1653 už 9.066 katolíků a nekatolíků toliko 400 duší.
   Na panství Trautmansdorfů od r. 1649 do r. 1753 byla stále větší bída a poddanský útisk. Bída byla zaviněna nejen válkou třicetiletou a morovou epidemií v letech 1643 a 1646, ale především zvyšováním robotních povinností. Na Litomyšlsku započítáno 13 dvorů. Lid ze Střenice chodil robotou do Litrbach, kde vystavěn dvůr r. 1652. Po jeho vypálení za selských bouří r. 1680 se jezdilo robotovat na dvůr “Fridrichův” (nynější Pohodlí). Lid byl zatížen velkými daněmi. Sedláci utíkali ze zadlužených gruntů, mnohá stavení vymřela morem. Ve Střenici zběhl r. 1663 Václav Rožek od “Jeníčků” čp. 52, Beneš Václavků od “Šeců” čp. 62, r. 1682 Václav Hrout(Žrout) od “Rousků” čp. 119. Selského povstání na Litomyšlsku, vedeného Lukášem Pakostou z Újezda, se ze Střenice zúčastnil Lukáš Žrout 50ti letý, byl 25.4.1680 zvolen do poselstva k hraběti. 29.4. se vypravili a dostali od vrchnosti pas a od sedláků každý 5 zl. na cestu. Měli jet do Prahy, msti vrchnosť však zastihli v Pečkách. V květnu, když začali předáky věznit, byla vyslána opět deputace k hraběti, nevyřídili však nic. Z Němců nebyl nikdo vězněn a také v této deputaci nebyl žádný Němec. Když ale nic nevyřídili, odhodlali se Němci vyslati poselstvo do Pardubic k císaři. Mezi těmito dvanácti posly byl jediný Čech ze Střenice Jiří Štěpán, zvaný Štěpánek. Třetí účastník vzpoury Jiří Vejda, byl odsouzen od c.k. komise na zámku na dva roky za to, že střílel proti hejtmanovi v průvodu vojska.
   V roce 1651 je zde 258 obyvatel, 44 statků a 17 chalup. Z výpisu berní ruly z r. 1654 a r. 1674 vyplývá, že ve vsi kromě usedlostí selských a rychtáře byla krčma, kovárna, mlýn, tesař, tkalci a hajný. V matrice stojí psáno, že 1666 2.3. zemřel asi první myslivec ve Střenici, Věnceslaus Veyda. Veydové přišli z Mendriky, kde se vyučili myslivectví, neboť to bylo řemeslem, jako každé jiné, které se učil syn od otce. Roku 1684 1.2. zemřel myslivec Prax Jakub z čp. 70 “U Zachrů”. 1685 křtil Ondřej Prax myslivec syna Martina. 1686 byl hajným Adam Prax. 1695 byl myslivcem Severín Prax, který postavil “Myslivcovu chalupu". Praxové byli z Janštorfa (Janova) vyučeni v Mendrice. K řemeslu mysliveckému mnohdy náležela krčma. Ta byla zřízena koncem 17. st. u Veydů čp. 141 a též u Praxů čp. 70. V roce 1651 jsou ve Střenici tato řemesla: tkalci Stanislav, Michal Rosa, kovářem byl Štěpán Krauz, krejčím Urban Rosa, r. 1674  tkalci Ondřej Bednářů, Jakub Sobola, Štancl Hozlar, Šimon Němec, Matějů Václav , kovářem Pavel Kovářů, tesaři Jakub Hanus (u Tesařu”), Václav Klypl (u “Kvapilu”) .
   Roku 1746 zabil blesk na "Šecově" cestě Ludmilu Zoulovou, dceru Jakuba Zoula (viz. pověst o Lidušce). V roce 1769   Jakub Sajdl musel skrze neposlušnost a nedbanlivost zaprodat svůj grunt s rolí z vůle milostivé vrchnosti. Roku 1795 dostal Jakub Sajdl od krajského gubernia sídlo zpět (dvorním listem z 8.5.1788 jemu nevinně odprodány 42 měřic, 9/16 role, 9/16 úhoru, 28 4/16 les, 291 zl.-40kr.). Jakub Sajdl byl vytrvalý a podal třikrát žádost, aby mu byl statek vrácen. Osobně si počkal na císaře Josefa II. někde u Hřebečova a byl za to trestán. V roce 1770 zavedeno první číslování domů také i ve Střenici, pravděpodobně za rychtáře Tadeáše Hurycha, protože u něho číslo domu 1, jak to bylo u rychtáře zvykem. V letech 1805-1810 provedeno dle úředního nařízení nové přesnější číslování domů a ve Střenici napočítáno 151 domů. Roku 1789  jelo na "firšpon"  (okšírované koně na vojenskou přípřež) 49 vozů. Sobota Horní, Beneš, Kuchta a Podmele vezli Milostivého Nejosvícenějšího prince Karla. Obci se samozřejmě nevyhnuly epidemie, které měly velký vliv na počet obyvatel, neboť  lékařství bylo tehdy v plenkách. Bylo to např. r. 1832 epidemie cholery, r. 1850 bylo ještě hůř, v obci zemřelo 66 lidí, rok 1866 opět cholera, 1868 neštovice a 1890 opět neštovice.
   O kostelu je velice málo dochovaných údajů. V roce 1347 za biskupství byl zdejší kostel filiální kostela Litbašského (nyní Čistá), od kterého vedla přímá hluboká cesta zvaná “Voštice”(tento název je zachován až do současnosti) směrem k trstěnickému kostelu. Za ním humny pokračovala přímo do Chmelíku, nebo do vsi po starém, kdysi dřevěném mostu, směrem do Karle. Po “Voštici” chodívali naši předkové pěšky a bosi do Litomyšle. Do Svitav se chodilo směrem na “Sv. Trojici”. Samotným údolím šla od pradávna stará cesta, která v pozdější době přměněna na dlážděnou silnici, nyní asfaltovou. V roce 1813 zde působil administrátor František Paul. Roku 1833 byla postavena znovu západní zeď  a celý kostel byl zvýšen. V   roce 1859 zde byl první farář.  V roce 1867 byl  vybudován nový strop. 1933 maluje akademický malíř Daněk z Letovic obraz "Nalezení sv. kříže". Od roku 1559 se kostel takto jmenuje. Poslední větší oprava provedena v r. 1983. Po této opravě byl obraz na přání památkářů zakryt závěsem. Roku 1690 byla vedle kostela postavena zvonice. Asi roku 1900  byla vyměněna celá dřevěná vazba a střecha firmou Čáp z Litomyšle. 1961 oprava střechy za pomocí horolezců. V roce 1997 postaveno lešení až po samý vrcholek věže a provedena oprava fasády, dřevěného bednění a šindelů na střeše . Minulý rok  t.j. 2000 v prosinci byla starostou a zástupcem starosty osvícena halogenovými světly. V roce 1820 u kostela postavena fara, která bohužel velmi chátrá. Faráři dostávali ročně 10 sáhů dřeva z lesa zádušního od Mendriky a od obce 2 sáhy. Dříví to vozili zdarma místní občané za zpropitné a uctění. Po roce 1900 se začaly povozy platit a povstala z toho povinnost.

první administrátor r. 1813 Fr. Paul
druhý dministrátor r. 1816 Ant. Živsa
třetí administrátor r. 1822 Jan Pešta
čtvrtý adm. - první farář r. 1839 Jan Hejný z Kornic
pátý adm. - druhý farář r. 1866 Fr. Bek ze Sv. Jiří
třetí farář r. 1873 Fr. Krása z Ústí n. Orlicí
čtvrtý farář r. 1889 Jos. Vlček z Přibyslavi
pátý farář r. 1890 Jos. Dudek z Litomyšle
šestý farář r. 1897 Alois Dobnavský ze Solnice
sedmý farář   Jos. Filip z Cerekvice
osmý farář r. 1914 Jos. Dubec
devátý farář   Širůček

   V roce 1900 založen v obci Sokol a roku 1922 Orel, ale roku 1953 oba spolky zanikají v důsledku reorganizací danou v té době. Václav Kuře čp. 135 v roce 1911 postavil za obcí cihelnu, která zaměstnávala mnoho lidí. Cihelna však od 50. let chátrala a 10.10.1959 byl zbořen komín. V součastnosti není po cihelně ani památky. Jako první v obci vlastnil nákladní automobil značky "Bizing". Byl také starostou. V hospodě se roku 1908 vsadil a uskutečnila se akce "bez sekyry a bez pily", která se stala velkou společenskou událostí tehdejší doby. Vyvrátil totiž pouze pomocí různých pák a řetězů a provazů čtyřkubíkovou jedli v Hárychově lese. Několik dní před touto akcí vozil k jedli vodu a močůvku, aby země změkla a potom mohla začít ona slavná chvíle. Sjeli se lidé ze širokého okolí.  
   V obci byl z veřejných prostředků roku 1905 zbudován rybník. Bohužel při opravě mostu a silnice byl zavežen a  dnešní mladá generace jenom zná zastávku autobusu jako "U rybníka", nyní však přejmenovanou na zastávku "U Zachrových". Obcí procházela řeka, která se v roce 1167 jmenovala Tristenicze, nyní Loučná, která je však vyschlá a voda se v ní vyskytuje pouze na několika místech a ztrácí se pod povrchem řečiště. Ovšem povodně zažíváme i v těchto časech. Největší jsou zaznamenány v roce 1781, 1891, 1938 a 1997 v noci ze sedmého na osmý červenec. Snad nejstarším stromem v obci je "Myslivcova"  lípa, kterou roku 1815 zasadil Matěj Sigl.
   Stará silnice od Falcichových ke Karli byla v obci budována v letech 1840 - 42. V Čisté byl rychtářem Těhel a ten si vymohl, že po Čisté šla podolu a teprve Těhlovým kopcem a cestou kol statků odbočuje dále na Střenici vrchem. Nová silnice okolo Loučné v letech 1888 - 90 v nákladu 14.522 zl. 38 kr., obec dostala podporu 3.000 zl., každý z daňových poplatníků měl vyměřen úsek, který musel udělat. Ke Chmelíku byla dostavěna roku 1904. Okres u Zachrových stavěl most a železo a traverzy se vozily koňskými potahy až z České Třebové. Sloužil do roku 1988. Silnice na Vysoký les se budovala v období II. sv. války v letech 1939 - 42 s nákladem 58.000,- Kč. V roce 1933 byla provedena v obci elektrifikace, svítilo se uhlíkovými žárovkami, jejichž svítivost se označovala počtem svíček a pro větší osvětlení se používaly Křižíkovy výbojky.
   Hospody v Trstěnici to je kapitola sama pro sebe. Ale ve stručnosti. Rychtář Řehoř měl také hospodu v roce 1421, jak už bylo zvykem a to v dnešní "Prostřední". Roku 1848 29.4. vyhořela a byla postavena zděná budova, jak ji známe nyní. Byla zde hospoda a obchod. 1650 Vejda čp. 141 měl ve staré dřevěné hospodě i sál. Po jejím rozboření František Vejen postavil hospodu nadolu, tzv. "Dolní", kterou koupil roku 1888 Jan Sajdl ze mlýna čp.1, tehdejší starosta. Sice je zavřena, ale budova stojí do dnes a ještě nedávno se tam točilo pivo a pořádaly bály a hrálo kino. 1876 - 1890 hospoda u "Dolních Sobotů"  čp. 173, 1832 hostinec u Šléglů čp. 157 zanikl po II. sv. válce, hospoda u "Škloubků" čp. 108 asi do II. sv. války a hospoda u "Zachrů"  čp. 70 se řeznictvím zavřena v nedávné době. No a nakonec byla r. 1989 otevřeno pohostinctví se samoobsluhou. Pohostinství je nyní soukromé a to Bohdana Sejkory.
   Za druhé světové války naše obec zůstala česká, ale byla obklopena obcemi německými. K tomu, aby se lidé dostali do Litomyšle nebo do Svitav, museli mít pasy tzv. "Grenzausweis",  protože hranice byla pečlivě označena a hlídána. Pro válečné účely byl z kostela zabaven zvon, ale následně byl vrácen v nepoškozeném stavu. Na kótě 462 m n.m. byla postavena rozhledna "Háryška" pro snadnější zaměřování. Nyní je na tomto místě triangulační bod, ale v mapách je toto místo vedeno v původním označení.

Jako zdroj údajů mi posloužila kronika Ády Hurycha čp. 99, videokronika Josefa Sotony čp. 101 a kroniky, které jsou uloženy na obecním úřadu.

 

PF 2024

Kontakty

Adresa:

Obecní úřad Trstěnice
Trstěnice 238
Trstěnice U Litomyšle
569 57

 

Kontakt:

 
starosta: Bc. Kmošek Roman  
telefon: 461 634 171
mobil: 736 629 801
e-mail: obec (zavináč)trstenice.cz
IČO: 00277509
č. účtu: 1283359359/0800
             ČS Svitavy
dat. schránka: h8tbn5g

Úřední hodiny:

 
pondělí: 7:00 - 17:00  
úterý:  7:00 - 15:00         
středa:    7:00 - 15:00  
čtvrtek: 7:00 - 15:00
pátek:    7:00 - 15:00
 

Důležitá čísla

Vodovod - porucha

461 357 111 - aktuální číslo

čez - 800 850 860

plyn - 1239

Nově na stránkách

webové stránky dětské skupiny MRAVENIŠTĚ. 

 

Fotografie z uspořádaných akcí budou postupně přesunuty na veřejné album.

Plánované akce 2024

10.2.2024 - MASOPUST

  2.3.2024 - Dětský karneval

  2.3.2024 - Maškarní ples

17.3.2024- Vynášení Morany

6.4.2024 - Beseda s důchodci

19-22.4. 2024 - svoz NEBEZPEČNÉHO a VELKOOBJEMOVÉHO odpadu

28.4.2024 Oslava jara - Mikšíkův statek

30.4.2024 - pálení čarodejnic

  4.5.2024 - Májová Křídlovka - Čistá,

  5.5.2024 - Vítání občánků

11.5.2024 - okresková hasičská soutěž

15.5.2024 - Oslava dne matek, ZŠ a MŠ Trstěnice 

24-25.5.2024 -okresní kolo hry PLAMEN

  1.6.2024 - Dětský den

  6.7.2024 - Setkání řemesel - Mikšíkův statek

22.6.2024 - Memorilál Josefa Doležala

3. 8.2024 - Fotbalové utkání 

23-24. 8. 2024 Divadelní léto

25.8. 2024  Dožínky

6.10.2024 - Švestková neděle - MIkšíkův statek

4-7.10.2024 svoz NEBEZPEČNÉHO odpadu

prosinec - Rozsvícení vánočního stromku

prosinec 2024 - Adventní koncert v kostele 

Vyhledávač firem

FIRMY A SLUŽBY V NAŠÍ OBCI
 

Obec Trstěnice je zapojena:

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/o-kudy-z-nudy/bannery-a-loga Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/o-kudy-z-nudy/bannery-a-loga

 

Obecní úřad Trstěnice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

mapový portál